(Po-Pá: 9-15)

Sofie

Po maturitě jsme s kamarádkou chtěly někam vycestovat a pořádně si nejdelší prázdniny v životě užít a případně i něco vydělat. Když jsme objevily program Práce ve Španělsku, přišlo nám to jako zajímavá možnost seznámit se s novými lidmi, procvičit si španělštinu a něco si i vydělat. Po přihlášení do programu nás čekalo nějaké to papírování s koordinátorkou programu, a pak už byl na řadě jen obávaný pohovor. Španělštinu jsme sice měly na gymplu 4 roky, ale žádná sláva to nebyla. Nakonec jsme se pohovoru obávaly zcela zbytečně. Otázky byly typu “Co jsi studovala”, “Jaké máš pracovní zkušenosti”, Co chceš studovat potom”…, asi za týden nám koordinátorka poslala výsledky – přijata. A už jsme se jen těšily na nové zážitky.

Po příjezdu do kempu jsme si říkaly, zda to nebyla chyba. Bylo nám řečeno, že kdo dřív přijde, ten bude mít lepší pokoj. My přišly hodně brzo a pokoj jsme neměly žádný, takže tohle pravidlo tam úplně neplatí. Musely jsme se nastěhovat ke dvěma Češkám, kde jsme nakonec zůstaly až do konce našeho pobytu. Ubytování a strava, tak o tom už jste určitě slyšeli, ale dá se to zvládnout. Po týdnu už vám to ani tak hrozné nepřijde a s tím, že tam budete další 2 měsíce se i nakonec smíříte.



Sofie

Pro mě to ze začátku bylo opravdu těžké, přijely jsme už 20. června (jeden z prvních termínů nástupu), takže nás tam bylo zatím asi jen 5 Čechů. Pracovala jsem v suvenýrech, kde jsem hned na začátku měla problém s šéfovou a navíc měla jsem úplně jiné horario než ostatní, kteří pracovaly v restauracích. Já pracovala přes den a ostatní až pozdě do noci. Pak jsem si ale zvykla, po práci hned chodit spát a v noci se vzbudit a jít s nimi na party. Pak to někdy ovšem po hodině spánku v práci bývalo náročné. V suvenýrech jsem pracovala se třemi Španělkami, což byla asi jediná výhoda této pozice, že jsem fakt musela mluvit španělsky. Na konci srpna jsem začala pracovat v restauraci za barem, což mě bavilo mnohem víc, byl lepší kolektiv (tam jsem pracovala i s Čechy), konečně už jsem měla dýška a i horario mi víc vyhovovalo.



Ze začátku jsem sice chtěla odjet, ale pak se to začalo lámat a říkala jsem si, že je to tam i docela fajn a začala jsem si tam každý den užívat, no a když se blížil konec, domu se mi vůbec nechtělo, takže z plánovaných 2 měsíců se nakonec staly 4. Nešla jsem na vysokou, což jsem měla původně v plánu, ale vůbec toho nelituji. Užila jsem si skvělé 4 měsíce, poznala spoustu nových přátel, procvičila jsem si španělštinu, něco jsem si vydělala a měla možnost poznat jinou kulturu a myšlení lidí, z kterého jsem se mnoho naučila. A zbylý rok využiji k cestování a příští rok snad už ta vysoká vyjde.

Sofie

Zaujal Vás program? Registrovat se do programu

Čtěte dále

Od léta v USA ke 4 rokům v Kanadě

Studoval jsem v rodném městě, bydlel u rodičů, měl teplou večeři, vyprané prádlo .. a tak nezažil ten pořádný studentský… Více

Jak jsme letěli do Kanady .. a skončili v karanténě

Jmenuji se Petra Vyhnálková, je mi 33 let, pocházím z Hradce Králové a mám ráda cestování, cizí jazyky a hotelnictví…. Více

Jak si nás Kanada získala

Po pár pracovních zkušenostech v zahraničí jsme se koncem roku 2018 rozhodovali kam dál. Podívali jsme se na náš Bucket… Více

Když máte v Austrálii práci snů a jednoho dne o ni přijdete…

Pro většinu z nás fakt velký problém, pro Michala nová výzva! Michal Šodek je mladý talentovaný cestovatel a filmař, kterému… Více

Chcete zasílat články
z našeho Blogu?

Kliknutím na tlačítko odeslat beru na
vědomí nezbytné zpracování osobních údajů.

© 2003-2020, Czech-us, v.o.s., Czech-us Work and Travel, s. r. o., Czech-us Studium v zahraničí, s.r.o., Czech-us Práce v zahraničí, s.r.o., info@czech-us.cz