Přišla víza! Jupí! Vyfotit, „poustnout“ na instagram (aby všichni věděli, že holka z maloměsta, vyráží za oceán) a pak už jen čekat na ty předem nezapomenutelný čtyři měsíce na východním pobřeží Spojených států.
Minulý rok jsem nemohla, i když jsem všechny v agentuře Czech-us urgovala, že vážně, ale vážně do té Ameriky musím. Měla jsem ale jenom po maturitě a program Work and Travel v USA je určený až pro vysokoškoláky. Co naplat, musela jsem si ještě rok počkat.
Ale teď, dva semestry za sebou a já už sedím v letadle do New Yorku. Teda, napřed musím do Bruselu. Čekání na přesup. Osmihodinový let na Kennedyho letiště. A pak to šíleně úmorné trmácení vanem s pěti Bulhary, dvěma Poláky a pak co, kluci z Ázerbájdžánu?, do mé cílové destinace – letního resortu v Ocean City.
Zbonbónovatěla jsem!
Konečně jsem na místě, ale než se stačím vzpamatovat z časového posunu a než zase začnu cítit svůj zadek z toho všeho sezení v dopravních prostředcích, už se koukám na svůj odraz v perfektně nablýskané výloze Candy Kitchen, shopu se sladkostmi, kde budu více než tři měsíce na směny pracovat.
A od právě tohoto dne, 10. června, se spustí kolotoč, který se má zastavit až v půlce září. Růžové tričko s obrázky bonbónů na sebe oblékám den co den. Občas ho vystřídám s méně oblíbenou modrou variantou. Bohužel to růžové je často od čokolády, speciálně když mám zrovna týden plných dopoledních směn, protože na nich se krájí fudge (typická sladkost anglo-amerického světa) a u toho se zamaže i sám zkušený Američan. Co naplat, musí se pořád chodit do veřejné prádelny na sedmé ulici.
Enjoy your summer!
Jinak ale pracuju spíš v noci. Většinou od pěti do půl jedné. Na boardwalku, promenádě, přímo u písečné pláže, se prochází nejen Američané z Ohia, Pensylvánie a Virginie, ale ke konci léta už převažují Mexičané a turisté z celého světa. Práci se zákazníky si první dva měsíce nemohu vynachválit, ke konci už pomalu dochází nervy. Kolikrát ještě člověk může zopakovat větu „And what else for you madam/sir?“
Ale neuplyne jediný den, kdy by mi svým nekonečně zářivým úsměvem nějaký Američan nezvedl náladu. „Enjoy your summer, sweetheart!,“ křičel na mě ze dveří můj úplně první zákazník s igelitkou plnou gumových medvídků v čokoládě. „You bet I will!“ odpověděla jsem mu. A fakt že jo.
Ono totiž léto není jen o práci. Trvalo sice 14 dní, než jsme se dostaly s holkama z práce na pláž, ale jak jsme se tam jednou vyvalily, jakoby nás odtamtud mohly dostat jen „all-you-can-eat wings“ za deset dolarů v nedalekém baru.
Kromě útrpného hurikánu zrovna na Den nezávislosti 4. července, mě celé léto provázely prosluněné dny, utrácení vydělaných dolarů za oblečení, opravdu o poznání levnější než v Česku, a téměř každodenní jogging. Ono totiž pracovat s cukrovinkami dá vaší postavě hodně zabrat. Díky bohu!
Jedna z mých nejkrásnějších vzpomínek je večerní běh po mostě přes zátoku, kolem zapadajícího letního Slunce dál, za obzor.
Nejlepší lidi dělají nejlepší zážitky!
Vůbec to nejlepší na tom všem prožitém v USA, a vůbec to nejlepší kdekoliv na světě, jsou lidi, které jsem tam potkala. Když máte štěstí, narazíte na ně hned po příletu, přímo v práci nebo s vámi rovnou sdílí pokoj. Ale i když ne, za chvíli tam stejně potkáte ty „svoje“, i když pracují jinde (převážně jako plavčíci) a obývají jiný „barák“. Jak pateticky to zní, našla jsem tam přátele, kteří udělali z těch třech měsíců nejkrásnější léto mého života!
S blížícím se koncem pracovního léta přijde na řadu i to prokleté loučení. To je naštěstí rychle vystřídáno šimráním v břiše z očekávání toho nejlepšího, co vás vůbec na Work and Travel potká – cestování. Pro mě to tentokrát znamenalo plavbu Karibikem, zábavní parky na Floridě, palmy na Miami Beach, návštěvu Bostonu a nejúžasnější týden v nejslavnějším městě světa, v New Yorku, se vším, co k tomu patří. (Rozuměj, patří k tomu i kilometrová fronta na nový iPhone, vstávání v pět ráno a to tři dny za sebou!)
Ale Ty můžeš mít jiné léto! Autem po Kalifornii, dovolenou v Mexiku, přesun do Jižní Ameriky nebo do Kanady? Cokoliv jen chceš! S opálením a pískem z pláže v botách, novým šatníkem a proslulým americkým úsměvem. To si každý pomyslí: nic není nemožné!
Autor: Katka Kadlecová
www.brainstormag.cz
