Jsem ve druháku na vejšce a mé nejlepší kamarádce přiletí oknem do bytu dolarová bankovka. Shodou okolností zrovna v době, kdy se často bavíme o Work&Travel v USA. O několik měsíců později se ocitám na Cape Codu, který je dodnes místem mého ❤️ Pár chvil před odletem zpět do Čech stojím v LA. Je krátce po setmění, před sebou vidím bíle zářící písmena H o l l y w o o d, v pozadí hraje blues z restaurace poblíž. Rezonuje mnou všechno, co jsem to léto zažila.
V tu chvíli si slibuji, že takovými zážitky naplním svůj život.
Následuje krátké intermezzo v podobě psaní bakalářky a státnic. Vše doprovází post-travel blues, a tak se zcela jasně nabízí cesta do Kanady. Společně s kamarádkou žádám o víza a kupuji letenky do Toronta, protože tam vyjdou zrovna nejlevněji.
Toronto, Ontario, Kanada
Je leden 2019, s kamarádkou čekáme na autobus, který nepřijíždí. Venku je pocitově minus 35 stupňů pod nulou. Nemám ještě pořádné boty a poprvé zažívám, že chlad může bolet. Tak takhle je to s tou kanadskou zimou!
Mezi nákupy zimního oblečení a hledáním bydlení se učím rozeznat loonie od toonie. Při prvních směnách v kavárně si všímám, že Kanaďané jsou přesně takoví, jak se o nich říká. Milí, srdnatí a usměvaví. Jeden takový u nás v kavárně pravidelně snídá, tak s ním začnu chodit, abych si tenhle fakt důkladně ověřila.
Ještě v květnu sněží, potom měsíc prší, až všechno zezelená a přichází léto. Celé město se promění a ožívá. Polovina Toronta griluje kolem Lake Ontario a užívá si slunce. V parcích se hraje Shakespeare a o zábavu není nouze. Začínám pracovat v coffee cateringu. V červnu obsluhuji bosa svatbu v mešitě, v červenci ve fialové kravatě event pro Facebook, v září kreslím labuť do cappuccina pro Cate Blanchett na filmovém natáčení.
Na podzim zjišťuji, že mi je rok v Kanadě málo.
Přemýšlím nad Young Professional vízy a do našeho 1+1 se stěhuje kamarádka, se kterou jsem se díky Czech-us potkala na Cape Codu. To nevymyslíš.
Druhá zima je už mírnější. Jednou večer sleduji s přáteli u piva Super Bowl. Vtipkuji nad tím, že brand piva má stejný název jako virus, o kterém se poslední dobou často mluví. V březnu můj humor střídá dlouhá karanténa. Nacházím se v tématech psychologie, osobního rozvoje a filozofie. Na jaře výletujeme po parcích v okolí, hike střídá hike.
Je červenec 2020. V Torontu chci zůstat, ale nemám zatím schválená víza, protože Covid zpomalil mnohé. Vše se zdánlivě vrací do normálu a já se vracím Čech. Chci zase obejmout mámu s tátou a vidět svojí rodinu. Letenky zpět do Toronta mám na září, ale do Kanady se už nevracím.
Co jsem si přivezla
Především jsem poznala sama sebe mimo komfortní zónu a v situacích, které by mě v ČR zřejmě nikdy nečekaly. Zdokonalila jsem si jazykové dovednosti a získala pracovní zkušenosti v nejlidnatějším městě Kanady.
Znáte ažství? Začnu cestovat až dokončím školu, až odpracuji první rok v práci, až … doplňte si sami. Chcete znát tajemství? Žádné až neexistuje, je jen tady a teď.
Teď je ideální příležitost plnit si přání.
Začít můžeš třeba tím, že se 12. nebo 13. listopadu zúčastníš Job Fair, zajistíš si práci a dáš svému životu nový směr. Směr Kanada.
Registruj se do programu přes formulář níže, nebo napiš na canada@czech-us.cz.
