Work and Travel USA je skvělou příležitostí k seznámení. Celé dny trávíte u bazénu nebo na pláži, bavíte se s místními a po večerech vyrážíte na party s dalšími studenty z celého světa, kteří také vyrazili za letním dobrodružstvím do Ameriky. A jestli se chystáte oponovat, že takhle mohou vzniknout jen letní románky krátkého trvání a bez jakékoliv budoucnosti, tak vás musíme hned zastavit. Máme pro vás totiž hned tři důkazy, že na Work and Travel můžete potkat svoji životní lásku! Nevěříte? Čtěte dál!
Příběh první: Do USA už jedu po čtvrté – a stále za stejným klukem!
Verča vyrazila na Work and Travel USA poprvé v roce 2015, a to konkrétně do zábavního parku Hersheypark. Letos už tahle studentka VUT v Brně vyráží do Ameriky po čtvrté. Vrací se každý rok na stejné místo a důvodem rozhodně není jen práce 🙂
Paradoxně jeden z hlavních důvod, proč jsem jela do USA, byl rozchod s mým bývalým přítelem, a to po 4 letech. Konečně jsem se mohla rozhodovat sama za sebe, bez ohledu na někoho. Na poslední chvíli jsem se spontánně rozhodla si splnit sen a užít si léto plné dobrodružství. Kdyby mi někdo tehdy před odletem řekl, že si najdu přítele a vrátím se do USA ještě další 3 léta po sobě, a budoucnost ukáže kolikrát ještě, řekla bych mu, jestli se nezbláznil!
Mé léto bylo skvělé, pracovala jsem jako plavčík v zábavním parku. To znamenalo mnoho plavčíků, mnoho národností a několikrát týdně párty. Pokaždé se sešla dost početná partička a pařilo se až do rána. I přesto, že jsme se spolu s Jonathonem potkávali na bazénech, poprvé jsme se spolu bavili právě na jedné party. Tu konverzaci si pamatuju dodnes. Hrozně mě totiž udivilo, že věděl, kde v České republice leží Brno, město, kde studuji. Pak jsme se potkávali i mimo večírky a pak to šlo samo ruku v ruce ☺
Aby to vše neznělo jen jako pohádka, po mém návratu zpět do ČR se pár událostí postaralo o fakt, že Jonathon nemohl přijet na Vánoce do Evropy, a naopak ani já nemohla přijet do USA. Rozhodli jsme se, že nebudeme jeden druhého brzdit a uvidíme, co bude další léto, jestli přijedu nebo ne. Opět na poslední chvíli jsem se rozhodla a bez jakýchkoliv očekávání jsem se těšila na druhé léto strávené v USA. A teď zase zpět k mé „pohádce“. Letos jedu do USA strávit čtvrté léto, které už není jen o práci a protancovaných nocích na večírcích, ale o nás.
Vztah na dálku je těžký, ale oba dva jsme stále školou povinní a vzdělání je pro nás důležité. Také jsme dost zaneprázdnění. Studium nás oba zaměstnává na 100 %, při tom já ještě hraju florbal na extraligové úrovni, což znamená 4x týdně trénink a každý víkend zápas, k tomu se přidají nějaké brigády, praxe, rodina atd. To vše zabírá dost času a ve finále by se z nás s Jonathonem stali spolubydlící s úplně rozdílným denním režimem. Takhle na dálku si voláme přes FaceTime každý den několik hodin, díky čemuž jsme se naučili spolu nejen mluvit, ale také se poslouchat a společně plánovat. Náš vztah stojí na obrovské důvěře, respektu, upřímnosti, přátelství, vášni a lásce. Při těžkých chvílích víme, že i když si momentálně nejsme jeden druhému po boku, tu svou spřízněnou duši někde máme a díky technologiím je blíž, než si dokážete představit. Přes letní prázdniny jsme spolu 4 měsíce a měsíc přes Vánoce. To je čas, který trávíme jen spolu, 24 hodin, 7 dní v týdnu. Je to čas, který je jenom náš.
Z plánů do budoucna prozradím jen to, že se snažíme naše životní cesty propojit. To, kdy se propojí a kde, to je zatím ve hvězdách, snech, možná našich myšlenkách, takže si to zatím nechám pro sebe. Uvidíme, třeba naše budoucnost bude jednou podnětem pro další článek.
Příběh druhý: Procestovali jsme západ USA, měli rande v Kodani i Barceloně a teď se budeme brát
Petra si odjezdem na Work and Travel splnila svůj životní sen. Ani ve snu jí ale tehdy nenapadlo, že se jí to léto splní i jiný sen – že potká skvělého kluka, který ji po čtyřech letech vztahu na dálku požádá o ruku.
Svého prvního doletu do USA jsem se nemohla dočkat. Jet do Ameriky byl můj velký sen a rozhodla jsem se odletět sama a nečekat, až některý z mých kamarádů bude moct jet se mnou. Odlétala jsem s plánem poznat a procestovat co nejvíce míst v USA, ale hledání amerického přítele mi ani nepřišlo na mysl. Mám docela bujnou fantazii, ale představa vztahu s Američanem sahala za její hranice.
Mé první setkání s Timem proběhlo, jak už to tak bývá, v baru, kde jsme se vypravili s dalšími plavčíky a našimi americkými přáteli. V té době se už léto chýlilo ke konci a my plavčíci jsme se chystali na tolik očekávané cestování po západě. Naneštěstí mi můj parťák na cestování pár dní před odletem oznámil, že se naší cesty ze zdravotních důvodu nemůže zúčastnit. V té chvíli jsem si nevěděla rady a ocitla se bez plánu. Když jsem svou situaci zmínila Timovi, s radostí se nabídl, že se ke mě na cestování přidá, a tak jsme se my dva a nakonec ještě další skupina Čechů vypravili na vysněnou cestu na západ USA. Před odletem domů do Čech jsme se s Timem rozhodli, že do toho půjdeme, a v té době docela nereálnou představu vztahu na dálku, zkusíme.
Vztah na dálku byl velká výzva, museli jsme plánovat každé “rande” týdny i měsíce dopředu a Skype byl na denním pořádku. Velkou výhodou bylo to, že oba moc rádi cestujeme, a tak jsme se každé rande snažili uskutečnit na místě, kde ani jeden z nás předtím nebyl. A tak jsme měli rande třeba v Kodani, Barceloně nebo Vancouveru, což bylo úžasné a byla to jedna (snad jediná, haha) z výhod vztahu přes oceán, na kterou moc ráda vzpomínám.
I když naše čtyřleté cestování a randění na dálku bylo skvělým, ale budu upřímná také náročným zážitkem, který bych za nic nevyměnila, jsem moc ráda, že je plánování a vstávání brzo ráno ke Skypu konec. Můj přítel a nejlepší chlap v mém životě – Timo, mě v září požádal o ruku, a tak je naším plánem se v tomto roce vydat na další společnou cestu a vzít se 🙂
Příběh třetí: Po pěti letech vztahu na dálku jsem se vdala za svou americkou lásku
Vendy pochází z Ostravy a před osmi lety se poprvé odhodlala strávit prázdniny na vysoké jinak než její spolužáci – odjet na Work and Travel USA. Tehdy ještě netušila, že o sedm let později se v Americe usadí natrvalo jako vdaná paní.
Při prvním odletu do USA v roce 2010 jsem měla dlouholetý vztah s mým, teď už bývalým, přítelem v Česku. V roce 2012 jsme se ale rozešli a já další léto vyrazila opět na Work and Travel – ale tentokrát jako nezadaná. A právě tohle léto jsem potkala Garretta – skvělého kluka, který je od září loňského roku mým manželem.
V roce 2013 jsem pracovala jako plavčík pro Guardian Aquatics. To léto jsem sdílela apartmán s plavčíky z Titan Pool Service, jejichž supervisor byl tehdy právě Garrett. Asi tak v půli června ho mí spolubydlící pozvali po práci na pár drinku k nám domů. Dali jsme se do řeči a vlastně hned si padli do oka 🙂
Myslela jsem si, že to bude jen letní záležitost, ale Garrett se chtěl vídat i další léto. Strávili jsme spolu tedy i letní sezónu 2014. Do USA jsem pak měla namířeno i další rok. Tehdy už jsem se ale nesmířila jen s tím, že si spolu užijeme pěkných pár měsíců a pak se zase až do dalšího léta neuvidíme. Řekla jsem mu proto na rovinu, že chci víc. On nebyl vůbec proti, a tak jsme náš vztah začali brát opravdu vážně. To léto jsme spolu také poprvé bydleli.
V únoru 2016 jsem pak za Garrettem přiletěla na dvoutýdenní návštěvu a zároveň si zažádala o trainee víza, která jsou na rok a půl. Všechno šlo hladce a já se už v dubnu definitivně stěhovala do USA.
Byla to velká úleva a pocit štěstí, že budeme moci konečně být normálně spolu. Vztah na dálku – a navíc tak velkou dálku – totiž není žádná sranda. Asi nejtěžší na té vzdálenosti je velký časový rozdíl mezi ČR a USA. Najít si čas na společný Skype v našem nabitém rozvrhu bylo fakt těžké. Taky se mi stýskalo, ale musela jsem dokončit školu, takže jsem to musela nějak vydržet. Nic jiného mi prostě nezbývalo.
V září loňského roku jsme se s Garrettem vzali, takže teď momentálně řešíme imigrační proces, což je “zábava” ještě na několik měsíců. Do budoucna bychom si chtěli pořídit dům a psa, ale to bude muset ještě alespoň rok počkat. A až dostanu Green Card, chceme jet s Garrettem na návštěvu do ČR. 🙂
