Když nevyšla Praha, otevřelo se Irsko
Do Irska jsem se chtěla podívat už odmalička kvůli její proslulé přírodě a jiné kultuře, ale nikdy by mě nenapadlo, že tu nakonec začnu studovat a žít.
Před 2 lety jsem odmaturovala a musela jsem začít přemýšlet, co budu dělat dál. Zkusila jsem si podat přihlášky na vysoké školy v Praze, kam jsem se ale nedostala a tak mě napadla možnost, že bych mohla zkusit studium v zahraničí. Tím pádem jasná volba padla na Irsko. Začala jsem tedy hledat agenturu, která by mi pomohla jak s podáním přihlášek, tak nakonec i s nalezením bydlení a vyřízením pracovního pohovoru a Czech-us působila jako skvělá volba.
„Neskutečně jsem se těšila na nový začátek a plno dobrodružství.”
První kroky v Irsku a hledání práce
Cesta z ČR do Irska proběhla lehce, Boženka z Czech-us mi se vším pomohla a vše důležité vysvětlila, osobně mě zavedla na mé bydlení, pomohla mi zařídit Leap card (obdoba lítačky) a po pár prvních dnech, kdy jsem se rozkoukala jsem si zašla vytisknout své CV a snažila se najít si práci. Nechtěla jsem pracovat v gastronomii a byla jsem schopna pracovat na full-time jen přes prázdniny kvůli plánovanému studiu a o to těžší bylo pro mě sehnat si práci, protože drtivou většinu pozic už obsadili ostatní studenti. Nakonec po 2-3 týdnech mi Boženka domluvila pohovor v restauraci Wagamama, kde jsem měla v ranních hodinách pomáhat uklízet.
Pohovor šel lehce, po pár větách jsem si s manažerkou restaurace domluvila zkušební směnu. Další den jsem v restauraci byla přichystaná na 9 hodinu a už na mě čekal pán, co mě měl zaučit a vše ukázat. Pocházel z Brazílie a neuměl anglicky moc dobře, ale i tak jsme se nějak dorozuměli pomocí překladače. Do práce jsem přes zbytek letních prázdnin docházela 3x týdně ráno vždy na 3 hodiny a zbytek času trávila doma nebo zkoumáním Dublinu. Obecně mě ale dost zarazilo, že většina personálu v gastronomii je z Brazílie nebo jsou přistěhovalci, takže na zlepšování angličtiny to nebylo úplně ono.
Změna plánu
Nicméně v tento moment už jsem věděla, že jsem se na vysokou školu v Dublinu nedostala a o jiná města jsem zájem nakonec neměla a proto jsem se Sabinou ze studijního programu vymyslela náhradní plán – College of Further Education. A co to tedy vlastně je? Je to jednoletý program který nabízí mnoho oborů s různým zaměřením. Pár takových škol je i v Dublinu, ale kvůli vysokému nájmu jsem věděla, že tam nakonec zůstat nechci. Zaujalo mě pár programů na Ó Fiaich Institutu ve městě Dundalk, které je pouze hodinu od Dublinu. Podala jsem si tedy přihlášku, zaplatila poplatek 30 euro a po pár dnech mi přišel uvítací email. Nikdo po mě nechtěl ani žádný certifikát ohledně angličtiny, jen maturitní vysvědčení, takže angličtina tu rozhodně problém nebyla.
„Vyrazit do Irska byl rozhodně velký výstup z komfortní zóny, kterého ale vůbec nelituju.”
Momentálně tedy studuji Digital Animation and Game Design na OFI v Dundalku a musím říct, že jsem převážně spokojená. Třída je plně vybavená a je nás tu okolo 20, takže individuální přístup tu rozhodně nechybí. Profesoři jsou přátelští a velice nápomocní ohledně všeho možného a i většina spolužáků je v pohodě. Našla jsem si tu pár přátel, se kterými trávím čas i mimo školu.
Po půl roce, co jsem tu strávila, se má angličtina o hodně zlepšila, poznala jsem spoustu zajímavých lidí nejen z prostředí školy a když mám volnou chvíli, tak objevuju přírodu a památky Irska. Irsko je rozhodně jedna ze zemí, která se vyplatí navštívit.
Terka
