Z třídenní vyčerpávající cesty z Prahy do Aucklandu jsem se vzpamatovávala celý víkend a v pondělí jsem nastoupila do jazykovky. Bylo to to nejlepší, co jsem mohla na začátek udělat, protože jsem si ve škole našla několik kamarádů, kteří tu zůstávají také delší dobu. Ve škole jsem osobně byla dohromady 10 dní, ale na školní party a srazy chodím doteď. Ve škole byla možnost volby víkendových poznávacích zájezdů, kterých jsem hned využila.
Cestování po Novém Zélandu
První jsem si vybrala zájezd na severní cíp Zélandu. V pátek večer jsme dojeli do Bay of Islands a ubytovali se v hostelu. V sobotu ráno jsme vyrazili na dlouhou cestu do Cape Reinga, odkud byl nádherný výhled, a počasí nám přálo, ačkoliv byla zima. Cestou zpátky jsme míjeli spoustu farem a najeli jsme na 90 mile beach a měli jsme možnost sjíždění dun na sandboardu. Domů jsme přijeli za tmy a na druhý den jsme měli celé dopoledne různé aktivity jako je plavání s delfíny, rybaření, nebo výlet lodí. Po obědě se jelo domů, zpátky do Aucklandu.
Jako druhou víkendovou aktivitu jsem si vybrala výlet do Waitomo,Taupo a Rotorua.
Jako první jsme dorazili do Waitoma, kde se nacházejí jeskyně se svítícími červy, a měli jsme možnost si vychutnat pohled na vnitřek jeskyně na raftu za úplné tmy.
Jako druhé místo jsme navštívili Taupo s nádhernou modrou řekou a nakonec jsme dojeli do Rotoruy.
Ještě ten večer jsme měli možnost navštívit místní Spa s horkými kamennými bazény s nočním výhledem na Rotoruu. Ráno jsme se vydali do Maorské rezervace s vodními gejzíry, vařícím se bahnem a představením maorské kultury. Odpoledne jsme se vydali domů.
Jsem ráda, že jsem absolvovala tyto výlety, protože ty zážitky byly nezapomenutelné.
Hledání práce na Novém Zélandu
Když jsem skončila ve škole, začala jsem si hledat práci. Hledala jsem asi týden a odepisovala na různé nabídky práce, ale nikdo se neozýval. Po týdnu mi odepsala jedna paní z cateringové společnosti, ať se dostavím na pohovor, což jsem udělala a hned druhý den jsem šla do práce. Jedinou nevýhodu to mělo, že je to jen občasná práce, když se něco naskytne, ale do začátku to bylo dobré. Hlavně se mi líbilo, že jsou lidé milí a snaží se nováčkům co nejvíce pomoct. O dva týdny později jsem si šla do drogérie koupit nějaký šampon a zapovídala jsem se tam s paní prodavačkou, která mi hned nabídla, že její kamarádi hledají barmanku do restaurace, která je velice luxusní a zaneprázdněná. Tak jsem jí dala své číslo, a ona ho dala svému známému, který mi sám od sebe zavolal, ať se dostavím na pohovor. V obou případech ani nechtěli vidět moje CV, jen měli pár otázek ohledně zkušeností, které jsem si samozřejmě vymyslela a trochu přehnala. Ale i zkušený barista/barman pochopí, že to vyjde na stejno, protože tady se to kafe i pití dělá stejně úplně jinak než v Čechách. Tak mi nabídli part time práci, při které dělám tak 18 hodin týdně a to je dost málo. Je velice těžké si najít práci po-pá 8 hodin denně.
Líbí se mi na Zélandu přístup řidičů autobusu, protože oproti Čechám jsou slušně vychovaní a pozitivně naladění. Pokaždé pozdraví, zeptají se jak se mám a někdy i poděkují, když vystoupím.
Spousta lidí je tu přátelských a mají chuť si povídat, i když je neznáte.
Auckland sám o sobě není moc hezké město, ale jeho krajní části a pobřeží jsou nádherné. Já si užívám volné dny, když je hezké počasí v Takapuně.
To je zatím vše a už se těším, co mě čeká v příštích měsících, protože léto klepe na dveře:)