Je to přesně půl roku, co jsem se rozhodl odjet do zahraničí nasbírat nějaké zkušenosti a zlepšit si angličtinu. Odjížděl jsem plný obav, ale taky plný očekávání. Chci se s vámi podělit o to jak jsem právě v Irsku strávil nejlepší půlrok svého života a třeba vás i nalákal k tomu, aby jste i vy vyrazili okusit irský vítr a místní divoké počasí.
Jak to celé začalo
Před příjezdem do Irska jsem absolvoval pohovor s paní koordinátorkou, kde jsme se domluvili na mé představě práce. Vzhledem k tomu, že moje angličtina nikdy nebyla jedna z nejlepších, tak jsem dostal nabídku na pozici bar back. Jde o pomocnou práci na baru. Sice nejste vystaveni komunikaci se zákazníky, ale zato jste vystaveni komunikaci s kolegy, což jsem první měsíce v Irsku opravdu uvítal. Práce se brzy stala moji nejoblíbenější činností v Dublinu a do práce jsem chodil i ve volném čase prostě jen tak pokecat s kolegy a ochutnat nějaké další koktejly.
Kdo má vysoké cíle, může být časem i manažer.
Pokud si myslíte, že do Dublinu pojedete dělat takovou tu levnou práci, kterou nikdo nechce dělat, tak v tom případě vás rád vyvedu z omylu. Po pár měsících, kdy jsem se staral hlavně o čištění skleniček a doplňování baru, mi bylo oznámeno že jsem povýšen a mám začít svůj trénink barmana. Nutno říct, že tuhle zkušenost má tady v Dublinu více z nás a je to opravdu jedna z hlavních pozitiv, pokud se sem chcete vydat. Kdo má vysoké cíle, může být časem i manažer. A vlastně proč ne, že?
Můj úžasný kolektiv v práci. V Irsku je dobrá pracovní atmosféra základ.
Pokud by jste se mě ale zeptali, co jsem na práci nejvíc miloval, tak vám odpovím že to byla jednoznačně atmosféra na pracovišti. Je dost pravděpodobné, že tu můžete najít přátele na celý život. Při mé poslední směně nejednomu kolegovi ukápla slza a mě po pravdě taky. To zmiňuju proto abyste si nemysleli, že to tady je jen duha a žádný mráček. Protože odejít odsud fakt není jednoduché.
Dublin – město parků a hospod
Pokud bych měl Dublin něčím charakterizovat, tak je to rozhodně ta atmosféra v místních pubech! Živá hudba, zpěv, Guinnes a typická irská veselá povaha vás uhrane. A ty parky? Můj favorit je St. Stephens park v samém centru města. Koupit si kafe a jít si sem sednout pro mě bylo jako dovolená u moře. A to jsem tu strávil opravdu jen začátek jara, léto tady musí být pohádka.
Vodopád poblíž St.Stephens park
Multikultura v Irsku
Tohle beru jako největší plus na Dublinu. Vy se totiž nejedete seznámit jenom se životem Irů, ale taky se životem Brazilců, Španělů, Mexičanů a třeba taky Indů! Je dost pravděpodobné, že 70% vašich kolegů budou cizinci a věřte mi, je to super! Jeden víkend totiž ochutnáte pravé burrito z Mexika, druhý víkend vám váš kolega přinese svoje indické jídlo a třetí víkend zoufale hledáte na internetu jak udělat svíčkovou nebo alespoň nudle s mákem, abyste se i vy mohli podělit o svou kulturu. Nemluvě o tom, že máte po celém světě svoje kamarády, který vás u sebe rádi ubytují a udělají vám průvodce po jejich zemi. Mě snad v budoucnu čeká brazilské Sao Paulo a Mexiko.
Na ubytování se mi prostřídalo spoustu národností. Tahle fotka vznikla v můj poslední den a vedle spolubydlícího z Česka jsou na ní holky z Japonska, Chile a Mexika.
V Dublinu jsem potkal spoustu lidí, co měli angličtinu opravdu skoro nulovou a taky to zvládli!
Dublin je skvělé místo, kde se můžete rozmluvit a trochu se otrkat třeba před vašimi dalšími destinacemi.
Den svatého Patrika
Myslím že každý by alespoň jednou za život měl prožít ,,zelený den“ v samotném srdci Irska. Nebudu se vám tu snažit popsat, jaká atmosféra ve městě panovala během dne, protože to se dá prostě poznat jen na vlastní kůži. Byl to obrovský zážitek. Chtěl jsem vložit nějakou fotku, ale žádná nedokáže dostatečně navodit ten pocit, který máte, když jste součástí davu koukající na průvod. Třeba vás to o to víc namotivuje k tomu aby jste tam skutečně vyrazily.
Zelené koktejly na den svatého Patrika.
Shrnutí
Mohl bych nejspíše i napsat knihu o tom, co vše se tu dá zažít a kolik příběhů tu poznáte. Zmíním třeba boží příběh Verči, která začala pracovat ve stejný měsíc jako já, tehdy jako servírka v jedné restauraci. A co dělá dnes? Pracuje v samém centru města v tetovacím salónu a má plný kalendář. Jak to dokázala vlastně sám netuším, ale nemůžu ji tu nezmínit, protože Verča je jeden z lidí, co si tu opravdu plní sny a vám nic nebrání si je tady splnit taky. Mimochodem Verča má na instagramu jméno @wellcaa, tak se mrkněte na její práci, ať víte že vám o ní nekecám a určitě se během svého pobytu zastavte i za ní. A teď už na nic nečekejte a doufám že se v budoucnu budu naopak já moci těšit na vaše příběhy z tohohle úžasného místa!
Fotka z prvního týdne v Irsku. Já uprostřed, tehdy ještě netušící že vedle mě stojí můj budoucí parťák na cestování a na druhé straně talentovaná Verča, která bude za pár měsíců pracovat přímo v centru Dublinu a potetuje mi levou ruku!