Řada nadaných mladých lidí, mnohdy absolventů vysokých škol sní svůj sen o tom, jak jednou bude budovat úspěšnou kariéru v nadnárodní firmě, přijde s neotřelým způsobem podnikání či založí nějaký originální start-up. Snad i proto studujeme střední a posléze vysokou školu s nejlepším úmyslem něco si z tohoto systému vzdělání odnést a vzdělávací systém v ČR by nám k tomu měl pomoci. Tak jak je možné, že tak prudce roste v ČR nezaměstnanost mezi mladými lidmi. V následujícím textu se pokusím problém, který nás bude více a více trápit v následujících letech, analyzovat.
Nafouklá konzerva
Do roku 2008 vykazovala česká ekonomika jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v rámci EU a absolventi si mohli vybírat, které firmě dají přednost. Díky téměř 60 univerzitám a VŠ jsme dohnali a předehnali počty absolventů VŠ a dotáhli tak západní Evropu, dotáhli na papíře. Nikdo neřešil a dodnes neřeší kvalitu vzdělání a plzeňská práva a všechny jejich průšvihy byly jen špičkou ledovce. Vysoké školy a trh práce reprezentovaný firmami spolu až na výjimky nemluví. Studenti studují, jak se po nich vyžaduje, ale nedokáží své vědomosti nijak prakticky použít a pak si mají najít první práci. Celé to připomíná konzervu se zkaženým obsahem, který dříve nebo později najde cestu ven a nikomu kolem to nebude vonět.
Klíčová je motivace
Na jedné z přednášek na střední škole v Olomouci na mne jeden student průmyslovky vyhrkl: „No jo, my se tady máme učit, ale viděli jste, kdo nás tady učí! Jak máme my mít motivaci, když jí nemají ti, co nás tu učí!“ Učitelka, která byla přednášce přítomna, na níž jsem se podíval, v tu chvíli sklonila hlavu, čímž dala jasně najevo, že se dialogu bojí. Na chodbě mi posléze za přednášku poděkovala s výrazem štvané zvěře. „My jim to neustále říkáme a konečně to slyšeli i od někoho jiného.“ Bohužel ve třídě více jak polovina studentů posledního ročníku propadala! Vzpomněl jsem si na své studium na Gymnáziu Mimoň, kde naše třída měla pověst grázlů, co rostli pro úřad práce, jak nám bylo neustále učitelským sborem podsouváno, abychom se pak v drtivé většině dostali na vysoké školy a to v době populačně nejsilnějších ročníků. Naší motivací bylo dostat se na VŠ, ale naši učitelé nám nijak nepomohli.
Bránou ke vzdělání jsou cizí jazyky
Ať se nám to líbí nebo ne, angličtina dnes dobyjí svět, protože se stala jazykem Internetu. Ostatní jazyky jí budou sekundovat, ale to je tak asi vše. Ve vyspělém světě, kam dnes z Evropy řadíme Benelux či sever Evropy, jihovýchodní Asii nebo řadu zemí Jižní Ameriky, již tento fakt pochopili a státy činí vše možné proto, aby se vzdělávací systémy naučili žít s angličtinou jako jejich nedílnou součástí. Tady se nebavíme o 2-3 hodinách angličtiny týdně! Je tu řeč o systému založeném na intenzivní jazykové výuce po generacích. Starší generace jsou motivovány jinými vzdělávacími programy, které pro ně budují vlády a místní samosprávy. V praxi si tak v televizi všichni mohou vychutnat film v angličtině bez dabingu. A co je výsledkem? Jmenujme Dánsko nebo Holandsko – společnosti založené na znalosti hlavního světového jazyka – ve srovnání s nimi lze českou kotlinu označit za území přeplněné jazykovými analfabety.
Jak z toho ven
Pokud jste studenty základních škol či středních škol, vyrazte na jazykovou školu do zahraničí. Kurzy trvají 2 a více týdnů a získáte tak možnost poměřit se se stejně starými spolužáky. Díky SKYPE a Facebooku s nimi zůstanete v kontaktu a budete tak moci déle udržovat své znalosti. Při dosažení 18. roku můžete v létě vyrazit na letní školy pořádané vysokými školami v zahraničí, přičemž řada programů je dotována EU. Pokud chcete svůj jazyk vybrousit v reálném životě, nabízí se zde čistě pracovní a Work&Study programy v EU, Kanadě, Novém Zélandu či Austrálii. Odjeďte na letní sezónu nebo třebas celý rok. Když máte zálusk na práci v oboru vašeho studia, pak skočte po 2-3měsíční pracovní stáži dotované z fondů EU. Kombinace těchto programů je hodnota, která dokáže natrvalo změnit váš život třebas tak, jak se tomu stalo v mém případě.
Rok 2000
Jako by tento rok začínající nové tisíciletí symbolicky předznamenal změnu v mém životě. Odjel jsem na letní pracovní program do USA. Pracoval jsem jako plavčík na bazénu ve Washingtonu DC. Byl jsem návštěvníky vyhlášen nejlepším plavčíkem daného bazénu od roku 1976. Mé opakované výjezdy v roce 2001 a 2002 mne vedly k nápadu založit agenturu Czech-us. Díky mladým Češkám a Čechům účastnícím se našich programů jsme se stali symbolem důvěryhodné agentury, což nám umožnilo rozšířit programové spektrum. Dlužno podotknout, že tato expanze byla a je možná jen díky vám, kteří jste nám dali svou důvěru. Jako dík proto od nás přijměte seriál článků, které vám dokážou přinést informace, k nimž se jinak sami nikdy nedostanete. Další část bude na téma „Jak hledat ubytování v zahraničí“ a můžete ji očekávat již za týden.
Ing. Přemysl Piskač
majitel agentury Czech-us
