A nakonec vše bylo úúúúplně jinak
V lednu 2019 jsem při ne moc dobře rozběhlém zkouškovém začala řešit, co bych mohla v životě změnit, jak se motivovat a co zkusit nového, aby život nebyl taková nuda. Začala jsem brouzdat po internetu a na doporučení si zkusila o programu přečíst na stránkách agentury Czech-us. Ke konci měsíce jsem už nervózní a zakřiknutá šla na schůzku s brněnskou koordinátorkou Kamčou a začala vše postupně řešit.
Každý podobný program sebou nese nějaké papírování, ale s pomocí agentury šlo vše jako po drátkách. Kamča měla pochopení, sama se programu účastnila. V květnu už jsem měla v ruce víza, letenku, všechny zkoušky jsem hlavně díky motivaci odletět co nejdřív zvládla na první pokus a 4. června 2019 to mé americké dobrodružství začalo.
If plan A doesn´t work go to plan B
Měla jsem pracovat jakou housekeeper na samotě u jezera Oneida ve státě New York. Bohužel nebo snad bohudík? – asi zasáhl osud, přišla hned po 2 dnech velká bouře a majitel resortu mě nemohl zaměstnat. Těch několik neprospaných nocí, kdy jsem nevěděla, co se mnou bude, bylo asi jedno z nejtěžších období v životě a musím přiznat, že jsem nejednou zvažovala i návrat domů. Díky rychlému jednání agentury jsem naštěstí dostala novou práci a sama cestovala celý den do úplně opačného prostředí, než byla samota u jezera – do turistického ostrovního městečka při oceánu – do Seaside Heights ve státě New Jersey. Místo bydlení v chatce mě čekalo spolubydlení s dalšími 9 studenty a studentkami z celého světa a místo uklízení chat práce v ,,cukrárně´´ Planet Candy na místním boardwalku.
Těžké začátky
Všechny začátky jsou těžké, ale tento nový start byl ještě o něco těžší. Sama, v cizí zemi, daleko za oceánem, daleko od rodičů a všech co by mě vodili za ručičku, s problémy začít komunikovat v angličtině, ano i tady přicházely stále myšlenky na to vrátit se domů. Práce v cukrárně by pro člověka jako jsem já byla těžká i doma, proto byly první dny v práci opravdu krušné a sama do dneška nemůžu uvěřit, jak dobře jsem se za ty necelé 3 měsíce zvládla naučit dělat všechny různá oblíbená americká kafíčka, smoothie, ovocné bowls, zmrzliny, vafle a spoustu dalších sladkých věciček. V práci jsme to ale první týdny neměli jednoduché nikdo, šéfové na nás byli přísní, protože nevěděli, co od nás čekat. Později jsem pochopila, že šéfové mají ne vždy dobré zkušenosti s námi, sezónními zaměstnanci.
Žili jsme své americké sny
Naštěstí jsme se doma na bytě rychle spřátelili a společně strávené chvilky v našem domečku nás dobíjely na další pracovní dny. Během těch několika prvních začátečních týdnů jsme si zvykli na to, jak vše chodí, v day off jsme si zajeli na nákupy, zašli vykoupat k oceánu a užívali si každé volné minuty, co jsme byli spolu – byli jsme spolu totiž vážně neskutečně šťastní, uměli se radovat z každé maličkosti, a hlavně jsme se dokázali vzájemně podržet a užít si všechno na 100%. Během léta jsme si několikrát zajeli na výlet do New Yorku, který byl jen hodinku a půl cesty autobusem od nás, zúčastnili se organizovaného výletu k Niagárským vodopádům, do Washingtonu DC a žili si každý den svoje americké sny.
Z šéfa se stal druhý táta
Když pro většinu z nás přišel na začátku září čas loučení, nastalo opravdu první smutné období. Z práce, do které jsme se na začátku báli chodit, se stala práce, ze které se nám nechtělo pryč. Z šéfa, na kterého jsem se bála podívat, se stal druhý táta, který mi sám řekl, že na začátku by nevěřil, že jednou bude tak těžké říct goodbye, bude mě postrádat a byl by moc rád, kdybych se další léto vrátila. Z 9 cizích lidí, kterých jsem se první den bála, když jsem nevěděla, co od nich čekat a kteří byli celé léto jako druhá rodina, se stali kamarádi a kamarádky na celý život. Z léta, od kterého jsem vlastně nic nečekala, se stalo bez nadsázky nejlepší léto v životě, a to i přes to, že jsme ještě celé 3 týdny volna a cestování měli před sebou.
Pohádková cestovačka – už jen další bonus k létu jako z nejlepšího snu
Od léta v Americe jsem přesně, jak nám bylo řečeno na předodletové orientaci, nečekala kromě životní změny opravdu nic. Neletěla jsem s žádnou partou, abych vůbec mohla čekat nějaké dobrodružné cestování jako z pohádky. Přesně to jsme ale nakonec společně zažili. V domečku u oceánu jsem kromě se studenty a studentkami z Číny a Ukrajiny bydlela s Čechem Jirkou, Slovenkou Henkou a taky s Češkou Radkou, která úplnou náhodou bydlí v Česku asi 10 km ode mě a vůbec jsme o sobě nevěděly. No a právě my 4 jsme si během prázdnin z našich těžce vydělaných doláčů postupně koupili lístky na Cruise z Miami na Bahamy a také vnitrostátní letenky. Přímo pod Hollywood Hills nás pak nabral 5tý člen naší party, se kterým jsme pak už půjčeným autem během 10 dní zvládli klasický okruh po Západě USA. Dovolím si říct, že jsme společně procestovali jedny z těch nejkrásnějších míst v Americe a každý den si užili na maximum.
Nejlepší 4 měsíce v životě
Několik týdnů před odletem do Ameriky jsem začala mít určité představy o tom, jak by moje léto 2019 mohlo zhruba vypadat. I když bylo nakonec všechno úplně jinak, můžu a musím bez nadsázky říct, že to bylo nejenom nejlepší léto, ale hlavně i nejlepší 4 měsíce, které jsem v životě zatím zažila. Kromě těch pár nepříjemností v začátcích, které mě nakonec hlavně naučily spoustu věcí a neskutečně mě posílily, přišlo po loučení s naší rodinkou v Seaside Heights to druhé smutné období, které vlastně trvá do dneška a je důvodem proč se do Ameriky toto léto vracím znovu.
Niagáry, New York, Washington DC, Miami, Bahamy…
Myslím si, že je opravdu důležité nemít přehnaná očekávání. Já nic nečekala a dostala jsem vše, a ještě mnohem víc. Možná jsem trochu doufala, že se v létě alespoň podívám do New Yorku, vůbec jsem ale nečekala, že popluji kolem Sochy Svobody, objedu na kole Central Park a dám si v klidu kafíčko na Times Square. Taky jsem si chtěla po práci v rámci části cestování alespoň trochu odpočinout, ale že poplavím na luxusní lodi po oceánu na Bahamy, kde se budu cítit tak moc královsky jsem si ani nepomyslela. Nádherný dvoudenní výlet k Niagárským vodopádům bude navždy patřit k nejhezčím zážitkům v životě a výlet do hlavního města – Washingtonu DC byl taky obrovský zážitek. Stejně tak nikdy nezapomenu na toulky ulicemi Miami, koupačku a opalovačku na Miami Beach, procházku po chodníku slávy a výšlap k Hollywood sign v LA, navždy si budu pamatovat jednu noc v Las Vegas, západy slunce po cestě v Arizoně, dechberoucí Grand Canyon a okouzlující obrovské národní parky.
San Francisco, Los Angeles, NHL …
Jedničkou, co se týče měst, se stalo krásné San Francisco. Také jsem chtěla navštívit alespoň jednu sportovní akci, ale kdyby mi někdo řekl že Roadtrip po západě zakončíme na NHL v LA, neuvěřím. Všechno tohle asi patří právě k tomu, co většina lidí od léta v USA čeká, ale zároveň to všechno by nebylo zdaleka nic, kdybych to nezažila s tak neskutečně moc skvělou partou lidí, které jsem měla možnost díky Work and Travel poznat.
Dokážeš to i ty!
Nikdy nepřestanu být vděčná osudu, že jsem mohla tohle všechno zažít a potkat všechny ty nové přátele, na které nikdy v životě nezapomenu. Pokud tedy váháš nad tím, jestli do programu jít nebo nejít, bojíš se, že něco nezvládneš, máš strach, že tvoje angličtina není na dostačující úrovni, děsí tě představa 4 měsíců bez rodiny a přátel, tak bych chtěla říct jen jedno – jestli tohle všechno překonala a zvládla tak zpohodlněná a věčně se stresující bojácná holka jako jsem já s tím, že dokázala udělat z noční můry ze začátku to nejkrásnější vysněné léto v Americe a sama sebe přeměnit na mnohem sebevědomějšího člověka, dokážeš to i ty!
