Housekeeperem na poslední chvíli
Na univerzitě ho přitom čekaly už jenom státnice. Kvůli stáži v Jihoafrické republice ale nestíhal dopsat diplomovou práci, tak se rozhodl, že toho využije a odjede. Přestože už byl duben, Roman si našel místo v Montaně, kam chtěl vyjet především kvůli přírodě. „V Czech –usu mi domluvili pohovor a klaplo to. Dostal jsem místo housekeepera v apartmánech u jezera,“ popisuje Roman. A za měsíc se už procházel kolem křišťálově čistého jezera a plánoval první výlety. „Největší šok pro mě byli asi tamní lidé. Byl jsem překvapený, jak milí ke mně všichni byli,“ vypráví. „První den po příletu jsem se šel projít a po pár metrech narazil na staršího pána, který tam žil. Provedl mě celým městečkem a všechno mi ukázal,“ říká Roman. Dodává, že stejné byly jeho první dny v práci, ve které se brzy začal cítit jako doma. S ostatními jezdili na výlety, nadřízení ho brali na projížďku lodí i vozili na výlety.
Program je především o cestování a poznávání nových lidí
V kempu uklízel apartmány u jezera. Pracoval zhruba 35 hodin týdně. Ve volném čase se snažil využít každou minutu a poznávat nejen nová místa, ale také trávit čas s ostatními. „Hodně jsem chodil na túry do nedaleké přírodní rezervace. Poprvé mě tam vezla manažerka rezortu a hrozně mě upozorňovala na medvědy a pumy. Byl jsem tedy vybavený sprejem proti medvědům a dlouhé hodiny, kdy jsem nepotkal ani nohu jsem si zpíval,“ popisuje první výlety do nedotčené přírody. Dodává, že pro jistotu si zezadu na hlavu dal brýle. To kvůli pumám. Na svou kořist prý skáčou ze stromů, ale pokud vidí „druhé oči“ tak většinou nezaútočí. Při svém prvním hiku ale narazil jen na kamzíky. „Viděl jsem ho až o mnoho později, asi na 80 metrů. Byl to grizzly a zrovna jedl borůvky, tak si nás nevšímal. Tady v té oblasti je výskyt medvědů prostě častý,“ krčí rameny Roman. Když zrovna nechodil po přírodních rezervacích, trávil čas s ostatními cizinci, poznával různorodé kultury, ale také zlepšoval angličtinu.
Potom, co skončil s prací v rezortu, přišla ta část léta kvůli které se mnozí studenti do programu Work and Travel hlásí, cestování. Romana čekal měsíc a půl v kufru a cestování napříč Spojenými státy. Procestoval především severovýchod Ameriky, ale nakrátko se podíval také do Kanady, která ho okouzlila. Právě kvůli Kanadě se chce vrátit na Work and Travel ještě jednou. Už má totiž dopsanou diplomovou práci a zanedlouho bude státnicovat, tak má opravdu poslední šanci se do programu přihlásit.
„Přemýšlím, že bych jel zase do Montany, na stejné místo. Doporučuji to tam všem, kteří mají rádi přírodu. Vůbec se nemusí bát, že je tam i v létě zima. Amíci se tam sjíždějí jak k moři,“ říká Roman. Dodává, že než do Montany přijel poprvé, měl velká očekávání. Pobyt je ale všechny předčil.