Sabina Hendrichová (25) pracovala na městském úřadě jako referent územního plánování. Práce je na úřadě ji ale nenaplňovala. Potřebovala změnu. Stačilo málo, trochu zagooglila a nakonec ji zaujala možnost vyrazit za prací na Kypr. To je ještě netušila, že už za týden přistane na tomto překrásném ostrově ve Středozemním moři.
Jak se to vlastně stane, že za týden člověk přistane v úplně jiné zemi a ještě tam jede pracovat? Jak probíhalo hledání práce na Kypru?
Od Czech-usu jsem dostala velmi rychlou reakci, což mě utvrdilo v tom, že se jedná o zkušenou a seriozní agenturu. Přihlášku jsem odeslala v úterý, poté absolvovala pohovor po telefonu se zaměstnavatelem a přesně do týdne jsem už byla na Kypru.
Na Kypru jsi nikoho neznala. Přišly obavy až na místě?
Vše proběhlo hladce. Letěla jsem z Bratislavy s Ryanairem přímo do města Paphos, kde jsem také pracovala. Na letišti už pro mě byl připravený řidič s cedulkou s mým jménem, který mě odvezl do hotelového resortu, kde jsem pak celý podzim působila na pozici hostesky. Co mě potěšilo, byl fakt, že vše na místě bylo tak, jak bylo řečeno agenturou. Podepsali jsme všechny potřebné dokumenty a manažer hotelu mě odvezl na ubytování.
Jak vypadal tvůj “kyperský domov”?
Všem sezónním zaměstnancům hotelu bylo poskytnuto ubytování v apartmánech, které byly v docházkové vzdálenosti do práce. Konkrétně náš apartmán byl vzdálen deset minut chůzí. Bydlelo nás dohromady šest, ale byt byl opravdu velký – tři pokoje, obývák s kuchyní, koupelna a dva balkony. A co bylo úplně nejlepší? Náš dům se nacházel pouze 50 metrů od moře. Den pak byl vždy o poznání krásnější, když se člověk budil za zvuku vln a vůně středozemního moře. Mnoho apartmánů mělo také bazén. My ho neměli, ale kámošky ano, takže jsme se chodili koupat k nim.
Co se týče jazykové vybavenosti, domluví se tam člověk anglicky?
Byla jsem ze začátku trochu skeptická z úrovně angličtiny na Kypru, protože když někdo odjíždí do zahraničí, tak se vždy chce samozřejmě v úrovni jazyka zdokonalovat. Každý Kypřan, dokonce i malé dítě, ale mluví anglicky. To je pravděpodobně způsobeno tím, že Kypr býval britskou kolonií. Většina klientely jsou taktéž Britové, takže nízké úrovně anglického jazyka se není třeba obávat.
Můžeš mi popsat tvůj pracovní režim?
Pracovala jsme šest dní v týdnu. Den byl rozdělen většinou tzv. split směnami, to znamená, že jsme pracovali čtyři hodiny ráno a čtyři hodiny večer. V hotelu jsme měli také možnost se stravovat – snídaně, oběd a večeře. Mohli jsme tam chodit i v době volna, takže člověk za jídlo prakticky nic neutratil. Nebudu lhát, ze začátku to pro mě všechno bylo celkem náročné. Pracovat v horkém počasí, dvakrát denně se připravovat do práce, mluvit pořád jen anglicky. První týden jsem tak svůj odpolední volný čas jen prospala.
Přes těžší začátky sis přesto Kypr začala užívat?
Po tzv. aklimatizování jsme si svůj pobyt začala hodně užívat. Uvědomila jsem si, že mít třeba i sedm hodin volno mezi ranními a večerními směnami je naprosto super, protože člověk toho během dne stihne hrozně moc. Strávíte třeba i celý den na pláži. 🙂
Pokud pominu horko, jsou pracovní podmínky na Kypru příznivé?
Naše vedení hotelu bylo velmi přátelské. Co se týče personálu, byl hodně multikulturní, většinou však lidé z Evropy. Moji spolupracovníci pocházeli z Maďarska, Bulharska, Rumunska či Polska. Čechů a Slováků nás bylo v hotelu dohromady sedm. Na konci sezóny nám dokonce vedení připravilo pohoštění, poděkování za spolupráci a dokonce nám nabídli i práci na další sezónu.
Jak jsi využívala dny volna na Kypru?
Den volna jsme měli vždy jindy. Rozvrh se dělal totiž na týden, takže člověk nemohl počítat, že když má volno ve středu, bude ho mít znovu ve stejný den další týden. Naštěstí se dalo s vedením hotelu skvěle domluvit a když někdo potřeboval v určitý den volno, tak ho vždy dostal. Volno se trávilo různě, výlety na všelijaké pláže nebo do aquaparků. Nebo jsme si užívali ochutnávky místních specialit a tradičních nápojů – kyperské víno i pivo je moc dobré.
Vzpomeneš si na tvůj nejlepší zážitek?
Když jsme dostaly stejný den volna s Káčou a Míšou, dvěma Češkami, se kterými jsem se díky tomuto programu seznámila. Vyrazily jsme na výlet na buggyně, kterou jsme si půjčily v půjčovně. Navšítivily jsme spoustu krásných míst a viděly věci, které bychom asi jinak neviděly. Byl to překrásný den s úžasnýma holkama, které bych asi jinak v životě nepoznala. I tak se dá získat přátelství, daleko od domova.
Co tě práce na Kypru naučila?
Nebyla jsem zvyklá pracovat v tak luxusním prostředí a s tak náročnými hosty, to všechno pro mě bylo nové. Jsem za tuto zkušenost velice ráda, protože mi zase otevřela nové obzory.
