V dubnu jsme spustili program Práce ve Francii. Prvním účastníkem programu byla Petra Kalinová, která se s námi podělila o své zážitky z pobytu. Petře tímto děkujeme, jelikož její příběh jistě pomůže budoucím účastníkům programu udělat si lepší přehled o tom, co je ve Francii čeká.
Jak to všechno začalo?
Jako studentka vysoké školy jsem už dlouho přemýšlela o vycestování do zahraničí na letní brigádu, stále jsem však váhala s výběrem země. Anglie? Amerika? Austrálie? Když jsem pak na stránkách Czech-us uviděla nabídku na účast v novém programu ve Francii, volba byla jasná. Kontaktovala jsem koordinátorku Lucii Khásovou, která mi ochotně zodpověděla všechny mé všetečné dotazy a pak už zbývalo jen napsat svůj životopis, motivační dopis pro partnerskou agenturu CEI ve Francii a motivační dopis pro potenciálního zaměstnavatele. Brzy následovala telefonický rozhovor přímo s francouzskou agenturou, který měl ověřit mou úroveň francouzštiny. S Michaelem, tak se jmenuje jeden z koordinátorů z pařížské pobočky, jsem mluvila necelých dvacet minut, ptal se mě na mé osobní údaje, rodinu, na to, co dělám ráda ve volném čase, co studuji, na předchozí pracovní zkušenosti uvedené v životopise, ale i například na to, jakou práci ve Francii bych si představovala, zda si chci najít ubytování sama a kdy mohu přiletět. Pohovor jsem zvládla a po několika dnech jsem dostala zprávu, že jsem přijata do programu a agentura již pro mě hledá vhodnou práci. Nabídka přišla ještě tentýž týden, jednalo se o práci v alpském rezortu v Chamonix, kterou jsem za velmi výhodných podmínek přijala a začala jsem se připravovat na pozici servírky v hotelové restauraci.
Přílet do Francie a příjezd do Chamonix
Zaměstnavatel mi zaslal informace s podrobným popisem mé práce, jaké oblečení si mám s sebou přivézt a kolik budu platit za ubytování a za dva týdny už jsem seděla v letadle. Od agentury jsem ještě dostala plán cesty z letiště v Paříži na jimi rezervovaný hotel a následnou cestou do jejich kanceláře. Odtud už jsem jela vlakem přímo do Chamonix, kde na mne na nádraží čekal jeden z mých kolegů. V hotelu mě všichni přivítali velice mile, nicméně hned první večer byly odhaleny mé jazykové nedostatky. Musím přiznat, že první týdny tak byly trochu náročnější, mí kolegové se mi však s učením jazyka snažili pomoci, jak jen to šlo, trpělivě vysvětlovali vše, co jsem potřebovala vědět nebo co mě zajímalo i dvakrát či třikrát, dokud jsem skutečně nerozuměla. Po zhruba po dvou týdnech už byly vidět první pokroky a na konci léta už jsem s běžnou komunikací neměla problémy.
Práce v hotelu ve Francii
Hotel, ve kterém jsem pracovala, se jmenoval La Foret des Tines a je součástí sítě hotelů Touristra Vacances rozmístěných po celé Francii i v zahraničí. Při plné kapacitě bylo možné ubytovat až 200 lidí. V samotné restauraci se nás kromě plongera střídalo celkem 6, většinou jsme na každé směně byli 4. Já měla pozici servírky, všechna jídla byla připravována na principu bufetů, takže na mě bylo jen sklízení ze stolů, následný úklid včetně zametání a vytírání a příprava stolů na další servis. Někdy jsem zastupovala i pozici officiera, což znamenalo, že jsem ráno do restaurace přicházela jako první, připravovala jsem snídaňový bufet, ale také například sýry k obědům a večeři a starala se o úklid v office. Nejdůležitější bylo dobře si práci spolu s ostatními dobře zorganizovat, abychom stihli bez problémů obsloužit i větší počet klientů.
Náš tým
Celkem u Touristry Vacances pracovalo asi 20-25 lidí. Krom mých kolegů v restauraci, tam byl samozřejmě kuchaři a barman, tým animátorů zajišťoval zábavu pro hosty (divadlo, zpěv, výlety po okolí…), k dispozici byl i dětský klub. O ubytování se starala recepce a na chodu hotelu se podílel samozřejmě i keeping staff. Téměř všichni jsme byli ve věku zhruba od 20 do 30 let a nutno říci, že lepší pracovní kolektiv jsem si snad přát ani nemohla. Všichni byli velice přátelští a obětaví a za celé léto jsem nezaregistrovala žádné větší konflikty. Odpoledne většina z nás měla volno, které jsme většinou trávili společně např. u bazénu, hraním her společenských i kolektivních (k dispozici bylo hřiště na pétanque – oblíbenou francouzskou hru, ale i na volejbal nebo nohejbal), sportem (někteří z nás chodili pravidelně běhat) a procházkami po okolí. Večery jsme trávili v hotelovém baru anebo na některém z našich pokojů, párkrát jsme si udělali i společné grilování. O zábavu tak rozhodně nebyla nouze.
Ubytování a strava
Velice potěšující zprávou pro mne bylo, že ubytování v Chamonix jsem měla zadarmo. Hotel měl celkem 3 budovy, na hlavní budovu označenou jako La Verte, kde byla recepce, bar a restaurace, byla napojena ještě jedna menší – La Petite Verte, ve které bydlela menší část našeho týmu. Já s ostatními jsme měly pokoje v maličké budově pojmenované po jedné z hor Les Drus asi sto metrů pod hlavní budovou. V pokojích jsme byli po dvou, někteří bydleli sami. Vybavení skýtalo vždy dvě postele, skříně, malé stoly a noční stolky a umyvadlo se zrcadlem. Sprchy a toalety byly k dispozici na patře. Snídani, oběd i večeři jsme všichni měli zajištěné v restauraci, jedli jsme tutéž stravu jako klienti naprosto bez omezení. Měsíční taxa za jídlo se pak strhávala přímo z výplaty. A propos francouzská kuchyně je vynikající, bez kousku sýra a bagety jako by den ani neexistoval, jen na speciality jako byli šneci nebo krevety jsem si netroufla.
Chamonix
Chamonix je velmi známé alpské středisko pod vrcholem Mont Blancu. Město se nachází v údolí a je přímo obklopeno horami a skýtá tak mnoho možností pro půldenní i celodenní výlety. Za všechny mohu jmenovat například Le Flegere s jezerem Lac blanc, o kterém se mluví, jako o jednom z nejkrásnějších míst, jaká může člověk navštívit, nachází se totiž v horách v nadmořské výšce 2 352 m a voda v něm je naprosto čirá. Oblíbeným turistickým místem je i hora l’Aiguille du Midi s nadmořskou výškou 3 777 m, tam už se dá vyjet pouze lanovkou, ale zato je zde nádherný výhled na celé Alpy a Mont Blanc takřka na dosah ruky. Velice zajímavá je i návštěva Mer de Glace, kam se dá dojet speciálním vláčkem přímo z Chamonix. Zde je spousta naučných stezek, ale i ledová jeskyně, muzeum krystalů nebo muzeum ledu. V celém okolí Chamonix se nachází spousta menších vyhlídkových míst, která také rozhodně stojí za vidění a lesy jsou protkány nespočtem cest a stezek. Na své si tu přijdou i běžci nebo cyklisti.
Čím mě pobyt ve Francii obohatil
Po třech a půl měsících strávených ve Francii můžu říct, že je to skutečně nádherná země s neuvěřitelně milými, přátelskými a ochotnými lidmi, kteří vám téměř nikdy neřeknou ne a slova jako děkuji, prosím nebo omluvte mě jsou v jejich slovníku na denním pořádku. Moje úroveň francouzštiny se rapidně zlepšila a získala jsem tam i spoustu nových skvělých přátel, u kterých mě na konci léta mrzelo, že je musím opustit a nemohu tam s nimi zůstat déle. Poznala jsem trochu jinou kulturu, jiný styl života a věřím, že ze všech těchto zážitků a vzpomínek budu čerpat ještě dlouhou dobu. Takže Viva la France!
Pokud byste také chtěli zažít takovéto dobrodružství, přečtěte si více informací o programu Práce ve Francii nebo kontaktujte koordinátorku programu Lucii Khásovou.
