Já i můj přítel Honza jsme překročili třicítku a velké životní změny se zdály být složitější. Oběma nám ale v práci chyběla angličtina a tak jsme se přece jen odhodlali vycestovat. Díky vyprávění několika kamarádů jsme se nakonec rozhodli pro Nový Zéland. Pro mého přítele Honzu to byl první delší výjezd do zahraničí, proto jsme se pro klid v duši smířili s tím, že využijeme služeb nějaké agentury. Čirou náhodou jsme si vybrali Czech-us a vyrazili do Prahy na informační schůzku.
Po několika letech strávených v zahraničí jsem byla trochu skeptická, navíc se nebojím rýpavých otázek. Informace od pana Piskače mi ale přišly férové, realisticky předložená fakta, s čím nám mohou pomoct a s čím ne, mě optimisticky naladila. A hlavně – Honza se nadchl pro myšlenku pobytu v zahraničí, takže s dalším přemlouváním už jsem neměla žádnou práci.
Velké přípravy na Nový Zéland
V březnu jsme zasedli k počítači, poctivě a velmi rychle vyplnili žádost imigračního úřadu a za dva dny bylo jasno, že v létě vyrazíme díky Working Holiday Scheme na Nový Zéland. Dali jsme oba výpověď v práci a začali společně s Klárou Palečkovou připravovat a vyřizovat vše potřebné. Kvůli nejistotě v angličtině jsme se rozhodli zahájit náš život na druhé straně zeměkoule 3měsíčním jazykovým kurzem, z lenosti a pohodlnosti jsme si na půlku kurzu zajistili taky ubytování v rodině s plnou penzí. Nechtělo se nám po příletu shánět ubytování, obíhat nějaké informace a něco řešit. Chtěli jsme do menšího města, takže volba padla na Wellington.
Poslední týden v červnu jsme tedy vstoupili na novozélandskou půdu. Na letišti nás podle dohody vyzvedla naše „homestay-mam“ Pamela a její maorská kamarádka Brenda. Bydleli jsme ve čtvrti Southgate, odkud je nádherný výhled na Jižní ostrov. Dolní patro domku obývala rodina (kromě dvou zmíněných ještě „táta“ Geoff). V horním patře byly společné prostory, náš pokoj a druhý studentský pokoj, kde bydlel spolužák z Japonska.
Celý víkend jsme prospali, přece jen jet lag byl docela velký, a v pondělí jsme vyrazili do školy. Čekal nás rozřazovací test a pak nás recepční ze školy vzala na krátkou informační prohlídku města. Ukázala nám poštu, banku, knihovnu, obchody a rozdala nám zdarma SIM karty pro místního operátora. První dojem ze školy přesto nebyl zrovna nejlepší. Postupem doby se ale tenhle obrázek rozplynul do ztracena. Škola má podle mého názoru prvotřídní učitele, bohatý program mimoškolních aktivit (já jsem si nejvíc oblíbila páteční conversation class a promítání filmů) a velmi ochotný personál, který nám pomohl s mnoha věcmi i mimo školu. Navíc všichni znali jména všech studentů! Vlastně tady vládla příjemná rodinná atmosféra. Po 6 týdnech nám skončilo ubytování v rodině a tak nám škola pomohla najít nové.
Do Wellingtonu se teple oblečte!
Wellington je nádherné přístavní město. Říká se o něm, že je to nejpohodovější město na světě s největším počtem kaváren na počet obyvatel. Taky je to největrnější město, takže na deštník můžete zapomenout, vezměte si radši pláštěnku. A teple se oblečte! Kiwáci (jak se říká obyvatelům Nového Zélandu) nemají v domech topení, navíc neustále větrají. Jsou docela otužilí, my jsme tady v zimě chodili v kabátech a vedle nás Kiwačka v kraťasech a žabkách. Rozhodně jsou ale místní velmi přátelští. Rádi se dávají do řeči jen tak na ulici nebo si s úsměvem popřejí hezký den. Zdvořilost je tady na prvním místě, při výstupu z autobusu dokonce volají na řidiče slova díků za svezení.
Ve Wellingtonu je nekrásnějším místem nábřeží. Je zde plno kaváren, schází se tu různí umělci, lidé sem chodí obědvat, běhat, hrát si s dětmi, číst si nebo jen tak posedět. Za vidění stojí i Museum of City & Sea, botanická zahrada a muzeum lanovek nebo miramarské filmové ateliéry, kde se natáčel Pán prstenů, Hobit a další. Nenechte si ujít ani Red Rocks Reserve s volně žijícími lachtany.
Nebojte se cestovat
Výjezd do zahraničí vždycky stojí za to. Poznáte nové přátele, objevíte nová místa, naučíte se jazyk a dokážete se podívat na svůj domov z trochu jiného pohledu. Stojí vás to (trochu) boje se sebou samými, taky nějaké ty peníze, ale takové zážitky jsou k nezaplacení. Na Novém Zélandu se váš život ocitne nohama vzhůru a to doslova …
