(Po-Pá: 9-15)

Pracovní léto v Řecku pro mě představovalo velice intenzivní zážitek, kterého rozhodně nelituji. Slovo „intenzivní“ přesně popisuje mé celkové dojmy z celého pobytu a můžu teď s odstupem pár týdnů s jistotou říci, že se Korfu navždy vrylo nesmazatelně do mé paměti.

Být tedy jednou z částí pracovní síly působilo jako být součástí jedné veliké rodiny

Správné rozhodnutí

Od pracovního léta jsem si sliboval možnost osamostatnění se, zdokonalení anglického jazyka, poznání jiné kultury a dobré společnosti lidí. I přes rozpačité a nervózní myšlenky, které se ve mně mísily před odletem z Prahy, jsem již v prvních dnech po příletu na ostrov poznal, že má očekávání by měla být naplněna a že se jednalo o správné rozhodnutí.

Ubytování bylo z mého pohledu více než dostačující a navíc blízko (cca 5 minut chůze) místu, kde jsem následně celé léto pracoval. Těchto hotelů pro pracovníky bylo více, jednalo se přeci jen o pětihvězdičkový resort, který zabíral velkou rozlohu a pro dané místo byl tak jakým si styčným bodem, který byl všem místním znám, a i z větší vzdálenosti byly jasně vidět plápolající řecké vlajky na obou budovách hotelu. Být tedy jednou z částí pracovní síly působilo jako být součástí jedné veliké rodiny (hotel čítal přibližně 400 zaměstnanců).

práce v Řecku

Pracovní léto na Korfu bylo specifické v tom, že se zde muselo čekat určitou dobu na vyřízení všech dokumentů, které nám následně umožnily začít pracovat. O této skutečnosti jsem byl ovšem předem informován agenturou Czech-us, tudíž to nebyl problém. Pro mě to pouze znamenalo to, že jsem měl možnost cestovat, poznávat spoustu lidí, chodit každý den na pláž, a to vše s tím, že jsem ubytování a stravu měl zdarma. Korfu se mi podařilo v tomto období poctivě procestovat a k tomu samozřejmě dále přibyly dny volna, které jsem každý týden od práce měl. Měl jsem tak možnost navštívit jak severní, tak jižní část ostrova, podívat se do Aqualandu, zakoupit projížďku lodi na vzdálené pláže, vyrazit si na různé pěší túry, zažít bohatý noční život v mnoha barech a restauracích, vyzkoušet celou řadu vodních sportů, které pro nás zaměstnance byly s výraznou slevou, kolikrát i zdarma. Ostatně spousta místních lidí, které provozovali své obchody v nedaleké vzdálenosti se k nám chovala velice shovívavě a uvědomovali si, že my pracovníci na rozdíl od lidí, co přijeli na dovolenou, nemáme zrovna spoustu peněz na rozdávání, a navíc přispíváme chodu podniku, který má pro celé Korfu obrovský význam. Proto jsme například zmíněnou projížďku lodí měli se slevou, podobně tak půjčení skútrů. Celé toto místo tak o to působilo přívětivěji. Nikdy před tím se mi nestávalo, abych se při cestě z práce pozdravil s tolika lidmi, kdy to kolikrát znamenalo to, že se z pěti minut cesty na pokoj stala půl hodina způsobená například dlouhým rozhovorem s paní za kasou v obchodě s potravinami.

Práce za barem

Pracoval jsem jako barman, což byla pozice, kterou jsem si sám vybral, nijak mi nebyla přidělená. V tomto ohledu byla možnost se se zaměstnavatelem domluvit a pokud někdo vážně stál o konkrétní pozici, dostal ji. Takto jsem měl tedy možnost dělat za barem i přesto, že má zkušenost s touto prací byla skoro nulová, především tedy co se týče míchání různých drinků. Po nafasování uniformy jsem se v daný čas dostavil na uvedený bar, který již byl od rána v provozu, se všemi se seznámil (tedy aspoň s těmi, které jsem do té doby neznal prostřednictvím mého volna v prvních týdnech) a následně se setkal se supervizorem. Od začátku působil velice sympaticky a řekl mi, že je úplně v pohodě, že nemám takovou zkušenost a vše se pomalu naučím krok po kroku. První dny jsem se tak snažil převážně vnímat činnost mých kolegů, kteří mi patřičně vše vysvětlovali a ukazovali. Postupně jsem se vypracoval k tomu, že jsem již nedělal pouze smoothies a milkshakes, ale také nějaké zajímavé koktejly a následně mi byl svěřen i celý bar, který jsem sám otevíral a pár hodin na něm jsem byl pouze já společně s číšnicemi. Tím chci říci, že se vše dalo během pár týdnů naučit, alespoň na základní úroveň, a i složitější úkony se daly zvládnout.

práce v Řecku

Hlavně si z toho nedělat hlavu

Abych nemluvil jen v superlativech, tak bych chtěl dodat, že práce byla náročná. Z mého pohledu barmana jsme kolikrát byli pod velikým stresem, kdy se na nás valila jedna objednávka za druhou, a i lidé na ostatních pozicích jako „foodrunneři“, číšníci, hostesky, „housekeepeři“ atd., to neměli o nic jednodušší. Covidové následky znamenaly nedostatek zaměstnanců a muselo se tak občas vařit z vody a přemisťovat jednotlivé pracovníky jako figurky na šachovnici tak, aby se vše každý den zvládlo a neobdržela se žádná negativní recenze. Hodnocení pěti hvězdičkami od klientů bylo to nejdůležitější, o co všem šéfům a supervizorům šlo, aby si tak hotel zachoval své renomé. Dále stojí za zmínku chaotická komunikace týkající se takřka všeho, co bylo potřeba zařídit s úřady či HR oddělením. Zářným příkladem byly první dny po mém příletu, kdy jediné, co jsem věděl bylo to, že jsem ubytovaný na tomto konkrétním pokoji, na jídlo si mám chodit na toto konkrétní místo a někdo se mi v blízké době ozve s tím, kam všude se mám dostavit k vyřízení pracovních dokumentů. Neznal jsem pracovní pozici, den nástupu, konkrétní místo, kde budu pracovat, nic. Fungovalo to tak, že člověk musel být aktivní, musel se ptát, a hlavně si z toho nedělat hlavu, takto to tam zkrátka fungovalo.

Dokážu si představit, že pro mnoho lidí by tento mírný chaos v organizaci, pracovní vytížení či možná ta přehnaná volnost a svoboda v tom, že jsme v prvních dnech nebyli vázáni vůbec na nikoho a hotel jsme s nadsázkou „nezajímali“ do té doby, než jsme začali pracovat, znamenal velmi negativní dojem a rozporuplné pocity. Za mě musím říci, že lidé kolem mě na tyto skutečnosti reagovali různě a musím konstatovat, že vše bylo o individuálním přístupu. Kdo chtěl dostat potřebné informace, dostal je. Kdo chtěl pracovat třeba jako číšník, tak mohl. Kdo se chtěl přestěhovat na jiný hotel či pokoj, tak nebyl problém. Kdo se chtěl bavit, bavil se. Vše bylo o domluvě a aktivitě každého, nikdo se vás tam nesnažil shodit či potopit a každý se snažil pomoci. Když jsme měli nějaký problém na pokoji, například s klimatizací, tak stačil jeden telefonát, a ještě ten den nám hotel zprostředkoval osobu, která vše opravila. Když lidé měli problém s danou pozicí, například jim to nešlo nebo je daná pozice tak nenaplňovala, mohli si po domluvě se šéfem vyjednat jiné místo. Férové, přímé chování s respektem tedy bylo vzájemné.

Každý mohl být součástí party, která stojí za to se na dané místo vracet.

Léto, které za to opravdu stálo

Zmíněné zdánlivě negativní prvky této zkušenosti byly ale jen kapkou v tom všem úžasném a skvělém co tento program nabídl a jen umocnily ten intenzivní dojem, který nemusí být vždy jen čistě pozitivní. Právě takto jsme byli nuceni řádně komunikovat, nenechat se sebou jednat jak s kusem hadru a vydobýt si tak pozici dle své vlastní představy. I ti největší introverti tak dostali možnost se v novém prostředí daleko od domova chovat na své poměry více otevřeněji a rázněji a stát se tak částečně novou osobou. Nejlepší na tom všem však bylo to, že ať už se dělo cokoliv, pozitivního či negativního, vždy každý měl možnost se večer sejít ve společenské místnosti s mnoha lidmi a vše řádně prodiskutovat. Večery plné zpěvu, hry na kytaru, popíjení na pláži s přáteli z Řecka, Portugalska, Rumunska, Velké Británie či třeba Španělska jsou pro nás všechny nezapomenutelnou vzpomínkou, kdy nezáleželo na tom, kdo jak uměl anglicky (a že spousta lidí měla s tímto jazykem značné problémy) nebo jak vypadal, nikdo zkrátka nebyl souzen a každý mohl být součástí party, která stojí za to se na dané místo vracet. Jelikož tito přátelé společně s překrásným pětihvězdičkovým resortem, který nám nabídl možnost práce, která by normálně bez předchozí zkušenosti na jiných místech pravděpodobně možná nebyla, alespoň ne v takovém rozsahu, znamenala nejen pro mě, ale pro celou řadu dalších osob úžasné emotivní léto, které za to opravdu stálo!

Závěrem bych chtěl poděkovat Kateřině Masné za rychlé zprostředkování práce v Řecku, kdy jsem měl možnost takřka během týdne udělat rozhodnutí a jednoduše odletět. Veškeré potřebné informace mi byly sděleny předem, nečekalo mě tak žádné nemilé překvapení a v porovnání například se zdrojem informací, které měli mí přátelé z Rumunska, kteří se spoustu věcí dozvídali až na místě, jsem já nic takového řešit nemusel. Tímto tedy patří veliké díky společnosti Czech-us, kterou společně s létem stráveným na Korfu, můžu jen a jen doporučit!


Léto na Korfu ve dvou minutách

Pusť si následující video a zjisti, co všechno můžeš díky programu Práce v Řecku zažít! 😎

Chceš i ty podobnou zkušenost?

V prosinci se budou konat pohovory s řeckým zaměstnavatelem. Tak neváhej napsat Katce na resortjobs@czech-us.cz a ulov si svou pracovní pozici!

Zaujal Vás program? Registrovat se do programu

Čtěte dále

Práce v hlavním městě Irska: Dublin | Video

V letošním roce jsme pro vás všechny otevřeli zbrusu nový program, a tak neustále hledáme zajímavé pracovní příležitosti v Irsku…. Více

Práce v rodinné firmě na západě Irska | Video

James spolu se svou ženou provozují síť obchodů a čerpacích stanic. Všechny je najdeme na západní polovině Irska v blízkosti… Více

Hledáme wrappery pro českou firmu sídlící ve Vancouveru

Pro našeho kanadského zaměstnavatele hledáme dva zkušené wrappery pro polepy vozidel do našeho československého týmu v centru metropole Vancouver. Zmíněný… Více

Česká rodinná firma v kanadském Whistleru hledá nové pracovníky

Navázali jsme spolupráci s novým zaměstnavatelem působícím v horském kanadském městě Whistler. Pokud uvažuješ o programu Working Holiday Kanada, nepřestávej… Více

Chcete zasílat články
z našeho Blogu?

Kliknutím na tlačítko odeslat beru na
vědomí nezbytné zpracování osobních údajů.

© 2003-2021, Czech-us, v.o.s., Czech-us Work and Travel, s. r. o., Czech-us Studium v zahraničí, s.r.o., Czech-us Práce v zahraničí, s.r.o., info@czech-us.cz