V nové epizodě podcastu Go Global: Odvaha vyrazit vypráví Přemysl Piskač příběh o tom, jak vznikla agentura Czech-us. Všechno začalo nenápadně – jedním létem v Americe, které ho motivovalo nabídnout podobnou zkušenost i ostatním. Místo korporátu si zvolil podnikání a spolu s Jindrou založili firmu, která dnes pomáhá tisícům mladých lidí vycestovat do světa. V rozhovoru mluví o začátcích podnikání ze studentské koleje, překážkách, krizích i radosti z práce, která mění životy.
Raději čteš? Přečti si shrnutí rozhovoru.
Můžeš se nám na začátek představit?
Jmenuju se Přemek Piskač, jsem spolumajitelem agentury Czech-us. Pomáháme mladým lidem vycestovat do zahraničí – za studiem a prací. Vysíláme lidi do USA, Kanady, Austrálie, ale i do Evropy. Všechno to začalo před více než 20 lety, kdy jsem poprvé odjel do Ameriky. A ta zkušenost mi změnila život.
Jak ses k tomu dostal?
Na nástěnce jsem našel leták s nabídkou práce plavčíka v USA. Říkal jsem si, že to zkusím. Věděl jsem anglicky sotva pár slov, ale dal jsem tomu šanci. Ten pobyt mě nakopl – osamostatnil jsem se, naučil se jazyk, získal sebevědomí. Když jsem se vrátil, chtěl jsem tuhle možnost dopřát i ostatním.
Takže jsi nechtěl jen jet znovu, ale pomoct i ostatním?
Přesně tak. V roce 2002 jsme spolu s Jindrou jeli do USA znovu – a tehdy vznikl nápad na to, jak umožnit cestování dalším. V roce 2003 jsme zorganizovali první nábor studentů, kteří pak skutečně odjeli pracovat jako plavčíci.
Jaký byl váš původní záměr?
Chtěli jsme vychovat nejlepší plavčíky na světě. Brali jsme to vážně – školení, zodpovědnost, přístup. Američané byli z našich lidí nadšení. Postupně jsme rozšiřovali aktivity, přidávali vízové poradenství, jazykové kurzy, studium na univerzitách.
Co tě na podnikání tenkrát překvapilo?
Jak náročné je všechno domluvit, zařídit, zkoordinovat. A jak málo jsme toho věděli. Ale o to víc jsme se učili za pochodu. Místo toho, abychom šli po škole do bank nebo korporátů, jsme si sedli na kolej, dělali web, psali letáky a telefonovali klientům. Bylo to punkové, ale naše.
Jak jste rozšiřovali nabídku?
Nejdřív práce v Evropě – Španělsko, Británie. Pak jazykové pobyty a univerzity v Holandsku, Dánsku a Velké Británii. Pomáhali jsme studentům najít obory, které je opravdu zajímají – v angličtině, často bez přijímaček. S brexitem se to bohužel změnilo, ale otevřely se nové příležitosti jinde.
Přišel i nějaký těžký moment?
Určitě. Finanční krize v roce 2008 zpomalila zájem. Ale největší zásah byl covid – rok a půl se necestovalo, pobočky byly zavřené, lidé nemohli nikam vyjet. Bylo to náročné lidsky i ekonomicky. Ale zvládli jsme to. Díky skvělému týmu jsme z toho vyšli silnější.
Co ti práce v Czech-us dává dnes?
Smysl. Když vidím, že někdo díky nám vyjede, osamostatní se, vrátí se sebevědomější – nebo zůstane v zahraničí, najde si práci, lásku, přátele. Tohle mě pořád naplňuje. A baví mě, že jsme pořád v pohybu – sledujeme trendy, přizpůsobujeme se potřebám nové generace.
Jaká je tvoje role dnes?
Zaměřuju se na vizi a strategii firmy. Vedeme tým skvělých lidí, kteří chápou mladé klienty a dokážou jim poradit. Já přináším nadhled, zkušenosti a snažím se, aby se firma posouvala dál – aby zůstala lidská, ale zároveň rostla.
Co bys vzkázal někomu, kdo váhá, jestli někam vyjet?
Ať to zkusí. I když se bojíš, nejsi si jistý, máš obavy z jazyka – stejně to stojí za to. Ty zkušenosti ti nikdo nevezme. Možná to nebude vždy jednoduché, ale právě to tě posune. A když nevyzkoušíš, budeš litovat.