Jak probíhaly tvé začátky v Kanadě?
Už dříve jsem měl hodně procestováno, angličtinu ovládám dobře a od začátku jsem věděl, co chci dělat. Neměl jsem žádný problém najít si ubytování, práci ani přátele s podobnými zájmy. Moje stěhování do Kanady mělo dost samovolný přechod a všechno tak nějak samo vyplynulo. Hodně lidí se bojí, že nesežene práci, a přitom to je tady to nejjednodušší. Navíc, když tě to v práci nebaví, za dva týdny si může člověk najít něco jiného. Najít si adekvátní ubytování je složitější.
Jak tvůj život v zemi javorového listu vypadá? Přeci jen si asi nedojdeš jako v Čechách po práci s kamarády na jedno…
Celý rok trávím sportováním. V zimě, která tu trvá celých sedm měsíců, pracuji pro horskou službu. Většinu času tedy lyžuji, ať už v práci nebo ve svém volném čase. Mám jen sezónní smlouvu do konce května a posléze se rozhodnu, co se mi chce přes léto dělat – buď pracuji dál, nebo si udělám volnější prázdniny, což znamená, že lezu po skalách, jezdím na kole nebo cestuji. Práce jsou tu hodně flexibilní a dají se tu sehnat ze dne na den. Samozřejmě se socializuji s přáteli a lidmi z okolí, ale v podstatě sport je tu spojený úplně se vším, co děláme.
Musíš prokázat, že zvládáš lyžovat se sáněmi, přes skály i mezi stromy.
Co musí člověk splňovat aby mohl pracovat pro horskou službu?
Příjímací řízení se skládá ze dvou částí. První část jsou fyzické zkoušky, kde je nutné skvělé lyžování v různých podmínkách a terénech. Musíš prokázat, že zvládáš lyžovat se sáněmi, přes skály i mezi stromy. Hodně pomáhá znalost terénu, počasí nebo kvalita sněhu. Druhá část je medicínské vzdělání. Vyžadují po tobě minimálně dvoutýdenní kurz, tedy rozšířenou první pomoc. Během práce nám zaměstanavatel platí nejrůznější doplňkové kurzy jako například první pomoc v lavinových případech, tudíž se člověk v oboru horské služby vzdělává nejvíce za pochodu. Úrazů máme poměrně hodně. Jsou to většinou lehčí a středne těžké, jako například vykloubená ramena. Sem tam přijde i nějaký vážnější případ, jako třeba bezvědomí.
Práci si tu seženete ze dne na den.
Čím ti Kanada učarovala natolik, že v ní žiješ už čtvrtým rokem?
Nehledě na národnost lidé sem přicházejí za stejným životním stylem – za lyžováním, cyklistikou a lezením. Všichni tady v Bentu mají podobně uzpůsobený mindset v hlavě – a konec konců všechno je o lidech, kteří jsou námi obklopeni, kteří s námi sdílí nadšení pro stejnou věc a celkově životní postoj. Přijíždí sem spousta lidí s tím, že zůstanou rok, podobně jako já, a nakonec zjistí, že se jim tu fakt líbí natolik, že si tu prodlouží pobyt, klidně i na celý život.
Co přesně máš na mysli tím, že lidé mají stejný mindset?
Rozdíly mezi lidmi se tu smazávají. Žijí tady Němci, Francouzi, Asiaté, Australané a taky Češi. Nikdo nemá potřebu nějakého velkého auta, luxusního baráku a podobných věcí. Mladí lidé do určitého věku si raději koupí super lyže nebo pořádné kolo, které je dražší než jejich auto. Nenajdete tu ani klasickou práci od pondělí do pátku. Někdo pracuje na večerní směny, někdo jen o víkendu, někdo nedělá vůbec.
Jak finančně náročné je žít v místě, kam ostatní jezdí na vysněnou dovolenou?
Žiju v menším, desetitisícovém městě, kde měsíční mzda bohužel často neodpovídá vyšším životním nákladům, takže hodně lidí tady má problém vyžít. Výhodou je, že člověk má vždycky možnost se někam odstěhovat. Bydlení je tu drahé, jelikož si připlácíš za komfort a hezké prostředí, koneckonců máme tu hory a přírodu, o které si mnozí nechají jen zdát. Já si žiju standardně, můžu si dovolit věci, které bych si mohl dovolit i doma. Nejvíc důležité je to, že mě má práce opravu baví a je to něco, čemu bych se chtěl věnovat – finance jsou pro mě až druhotné. Kdybych si chtěl vydělat víc, mohl bych jít do většího města a pracovat v oboru, který jsem vystudoval. Já ale pracuji tady a jsem spokojený.
Jak na tebe nahlížejí jako na Čecha – cizince v práci?
Samozřejmě nejsem jako rodilý mluvčí, ale jazyková bariéra se stále snižuje. V mé práci je to trochu náročnější, protože u horské služby projednávám těžká zranění s dispečery záchranné služby. Často někam posíláme vrtulníky a bavíme se o medicínských informacích, ale člověk se to naučí a nakonec to funguje. Co je tady ale důlěžitější, když se se svým zaměstnancem domluvíš, že přijdeš do práce v osm a ty tam opravdu jsi na čas. Ten přístup tu je hlavní a nepřijde mi, že bych byl posuzován jako cizinec.
Jak funguje proces s vízy, když děláš jen sezónní práce a žiješ v Kanadě už čtrvrtým rokem?
Já jsem šel přes cestu Work and Holiday víza a potom jsem dostal roční vízum vázané na jednoho zaměstnavatele. Během druhého roku jsem si začal vyřizovat trvalý pobyt a ten ti udělí na základě tvého vzdělání, anglického testu a zkušeností. Mně to vyšlo a trvalý pobyt jsem dostal. Nyní mám všechna práva jako ostatní občané Kanady bez možnosti volit. Kanada je země postavená na imigraci, měsíčně přijmou desítky tisíc lidí, tudíž pokud si člověk dá tu práci a energii a chce tu zůstat na celý život, tak není tak složité si to zařídit.
Doporučil bys práci u horské služby milovníkům zimních sportů?
Určitě, práce u horské služby je zajímavá. Není to ale povolání pro každého, někdo třeba v krizových situacích nemusí umět správně zaregovat. I přes různé kurzy a vzdělání můžeš propadnout panice. Práce pro horskou službu je ale něco, k čemu bych se asi v Čechách nedostal. Mám tady navíc skvělou partu, takže zůstat v Kanadě mi dává smysl.
