Snad téměř každému se stane, že ve svém životě alespoň jedenkrát zaspí, a někdy dokonce, i když jde o opravdu důležitou událost. Našemu klientu Filipovi se to podařilo právě v den, kdy měl domluvenou zkušební směnu. Chcete vědět, jak to dopadlo? Tak čtěte dál…
Ranní budíček
Můj první pracovní den začal poněkud zvláštně. Když jsem se ráno probudil, vůbec jsem si neuvědomoval, že bych měl někam jít, tak jsem ležel dál, ale najednou mi došlo, že už mám vlastně domluvenou práci. Koukl jsem na hodiny s výrazem „oh no!“ – bylo jasné, že už musím počítat s nejmíň pětiminutovým zpožděním… Rychle jsem se oblékl a vyrazil.
Prošlá Oyster Card
Když jsem došel na metro a chtěl přiložit svoji Oyster Card, zjistil jsem, že ji mám prošlou. Peníze jsem si s sebou bohužel nevzal, proto jsem se pro ně musel vrátit zpátky na ubytování, a zpoždění se tak protáhlo na 15 minut.
Jakmile jsem si Oyster Card nabil, nastoupil jsem do metra a čekal. Na určenou stanici jsem dorazil naštěstí v pohodě, i když trochu „sedřený“.
Bloudění před vchodem
Pak nastalo zběsilé hledání vchodu. Myslím, že jsem tam bloudil asi 15 minut, než mě napadlo zavolat, takže se zpoždění zvedlo na 30 minut.
Ale i když jsem přišel pozdě, tak se šéfka vůbec nezlobila. Naopak říkala, že pro ni je hlavně důležité, že jsem přijel.
Moje zkušební směna
Pohovor před směnou probíhal v pohodě, akorát jsem používal angličtinu mixnutou s češtinou. Asi po půl hodině jsem se pak přesunul na Trial shift.
Ještě ke všemu jsem však zjistil, že jsem si ve spěchu zapomněl věci na převlečení, a tak jsem musel pracovat v civilu.
Práce mě bavila. Nejprve jsem začal leštit inventář a byl to „masakr“, protože toho bylo opravdu hodně. Když jsem se osvědčil v čištění nádobí, přešel jsem na čištění stolů. Chodit pořád tam a zpátky mi dalo docela zabrat, neboť tam byla fakt spousta lidí.
Třetí část Trial shiftu zahrnovala donášení jídla. Ze začátku jsem měl problém se zapamatováním si stolů, ale přibližně tak po hodině jsem to dokázal.
Pak přišla pro mě ta nejhorší část – chtěli zjistit, jestli zvládnu pracovat i s anglickými penězi. Vyznat se v nich mi trvalo asi nejdelší dobu. Sice jsem to nakonec zmákl, ale stejně jsem si říkal, na co potřebují tolik drobáků…
I když jsem se během směny ani nezastavil, tak to bylo super a tuhle zkušenost doporučuji. Na konci jsem ještě dostal free jídlo, takže se to vyplatilo ☺.
Návrat metrem
Cesta domů byla celkem v pohodě, jen jsem usnul v metru a probudil jsem se o dvě zastávky dál, tak jsem hned nasedl na zpáteční a naštěstí jsem už dojel v pořádku.
Poučení na závěr ☺
A co z toho, děti, plyne: Vždy vstaňte včas, připravte si věci a máte zajištěnou 100% úspěšnost.
I když já byl taky přijat, ale to jsem měl spíš asi štěstí ☺. A bylo to určitě i tím, že lidi v Anglii jsou hodně příjemní a vstřícní a dokážou pochopit, jestliže člověk přijde pozdě.
O projektu London Job&Fun
Filip odjel do Londýna v rámci projektu pro děti z dětských domovů s názvem LONDON Job&Fun, který realizuje nezisková organizace Nadání a dovednosti o.p.s. ve spolupráci s agenturou Czech-us Práce v zahraničí s.r.o. Program je určen pro děti ve věku 18-26 let, které díky němu v zahraničí dostanou možnost vydělat si peníze na náklady, které jsou spojené s odchodem z dětského domova, zdokonalit si cizí jazyk, poznat novou kulturu, naučit se pracovním návykům, hospodaření s penězi a samostatnosti. Dětem zapojeným do nového projektu poskytla naše agentura nejen kompletní servis, ale také slevu na poskytované služby a odpustila jim veškeré registrační poplatky. Každý rok bychom chtěli takto umožnit odjet do zahraničí dvěma dětem z dětských domovů.