Je neuvěřitelné, jak rychle to uteklo, pamatuji si, jako by to bylo včera, když jsem poprvé psala do Czech-us, že bych „možná“ měla zájem navázat spolupráci.
Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života, a to bez nadsázky!
Odnáším si tolik zkušeností, zážitků, nových přátelství, mám úplně jiný pohled na svět. Zní to všechno jako klišé, ale vím, že mě chápete. Ze začátku to bylo neskutečně těžké, bojovala jsem se steskem po rodině, po všem, na co jsem byla zvyklá, ale dala jsem tomu čas a po Vánocích v ČR jsem si uvědomila, že mi doma nic neutíká, že se musím přestat soustředit na to, co se děje tam, a začít si to pořádně užívat!
V lednu jsem přiletěla zpátky a začala se opravdu zapojovat do všeho, co šlo! Stala jsem se chairpersonem International Society, dala dohromady co nejvíc mezinárodních studentů a zorganizovala pár akcí, dál jsem „ambasadorovala“ ve škole, a v únoru jsem si našla brigádu v polském obchodě, kde teď přes volno pracuji dokonce na full-time, abych něco našetřila na přístí rok. Upřímně, samotné studium mělo docela nízkou prioritu, ale i tak jsem to myslím zvládla s přehledem 😀
Když jsem si před pár týdny kupovala letenku na konec května, bylo mi i líto, že Irsko na pár měsíců opouštím. Troufnu si říct, že jsem se tu docela zabydlela, potkala spoustu skvělých lidí, vytvořila si novou rutinu… Ale samozřejmě už se těším na všechny doma. A na příští rok, protože snad bude ještě lepší!
Ještě jednou (už po milionté) bych chtěla moc poděkovat za Vaši pomoc. Bez Vás bych to rozhodně nezvládla! Nejen co se týče všech přihlášek, žádostí a překladů, ale taky té psychické podpory, protože musím přiznat, že občas mi z toho všeho šla hlava kolem, ale vy jste vždycky zůstala klidná a všechno se nakonec vyřešilo! 🙂
Takže DĚKUJI DĚKUJI DĚKUJI <3
