Pokud vás láká nejen cestování, ale i možnost vyzkoušet si svou angličtinu opravdu v praxi, vydejte se na zkušenou do Londýna. O tom, jak si s touto výzvou poradil mladý pár Bára s Petrem a co je během prvních dnů čekalo, se můžete dočíst v jejich článku.
Cestovní horečka
Odlet byl v 6:40 středoevropského času, proto jsme se na letiště měli dostavit již kolem čtvrté hodiny ranní. A to logicky znamenalo, že budeme muset hodně brzo vstávat.
Díky Petrově sestřence, kterou tímto zdravíme, jsme však měli zajištěný osobní odvoz až na místo, a to v půl čtvrté ráno! Přesto, že jsme mohli spát alespoň pět hodin, zabrali jsme asi jenom na dvě – nervy a malý gauč nám víc nedovolily.
Setkání s Gabrielou a „first speaking in English“
Let byl bez problémů, vlastně jsme ho celý prospali. Po výstupu z letadla jsme se vydali hledat náš autobus, který nás měl odvézt na Finchley Road, tedy na místo setkání s naší koordinátorkou Gabrielou. Naštěstí jsme trefili bus hned napodruhé, a jelikož jsme měli jízdenky koupené už předem, byla to pohoda.
Po setkání s Gabrielou a milém pozvání na kafe jsme měli zavolat do Jobcentre a zažádat o NIN. Unavené po probdělé noci a po táhání se s dvaceti, patnácti a deseti kilovými kufry nás tak čekal telefonát „in English“, v čemž ani jeden z nás není nijak zvlášť zdatný.
První volal P. a bylo vidět, jak je nervózní, protože se mu chvěla ruka a mluvil nezvykle nahlas. Po několikátém požádání „Can you repeat it, please?“ se dostal ke zdárnému konci a řada přišla na mě. Moje angličtina byla zoufalá a zmatená – lituju tu paní, co byla na druhém konci. Ale, světe, div se, dala jsem to, a jedna z nejdůležitějších věcí tak byla za námi.
Následovala lekce orientace v metru, která proběhla hladce, jelikož slovy Gabriely „je to easy“
Ubytování
Poté jsme si aktivovali Oyster card a SIM karty a jeli se ubytovat do domu ve čtvrti Walthamstow, kde bydlelo dalších osm lidí – všichni Češi. Než jsme zalehli, zvládli jsme si už jen povléct postel a dojít do blízké restaurace Turtle Bay s jamajskou atmosférou na pořádné první jídlo dne – pasty s cibulí na letišti totiž nepočítám (fuj!).
Výprava do Jobcentre
Druhý den jsme si dali normální snídani i oběd, únava ale přetrvávala. Ve 14 hodin jsem se měl dostavit do Jobcentre a vyplnit žádost o NIN (Bee to čeká až 19. září).
V metru jsme se opět rychle zorientovali – na mapce se jen zjistí, jestli zastávka, kam chcete jet, je na sever, jih, východ, nebo západ od stanice, kde se právě nacházíte, a podle toho si najdete nástupiště, kde je napsáno Northbound, Southbound, Eastbound a Westbound. (A jelikož bydlíme na stanici Walthamstow centre, což je konečná světle modré linky, tzv. Viktorky, vždycky, když někam jedeme, je to směrem na jih ☺.)
Cestou do Jobcentre jsme přestupovali na King’s Cross St. Pancras na růžovou Hammersmith & City a jeli na východ na zastávku Whitechapel. Ani zde jsme se neztratili, i když se tam potkává pět linek. (Bee tedy jela asi o pět minut déle než já, protože si doma nechala Oyster card a já už neměl čas na ni čekat.)
Jobcentre jsme našli. Trvalo to asi hodinu a půl, ale povedlo se – žádost o získání NIN byla podána. Odpoledne jsme si ještě na mobilu stáhli aplikaci banky Monese, která je opravdu „user friendly“, a tak to bylo za pět minut hotovo.
Potom jsme navštívili místní Lidl, což je asi nejlevnější obchod v naší lokalitě – je sice vzdálený něco málo přes kilometr, ale za tu cenu to stojí.
Přijímací pohovor
Třetí den jsme se měli ve 14 hodin dostavit na pohovor do společnosti Renard Resources a ptát se po nějaké Lindě. Oba jsme se slušně oblékli – Bee si zvolila černý elegantní outfit a já si vzal oblekové kalhoty a svou oblíbenou bílou košili s puntíky. Takto připraveni, přejedení a nervózní jsme vyrazili.
Jakmile jsme vstoupili dovnitř, už se k nám řítila slečna s otázkou, co tu chceme. Přivítala nás obvyklým způsobem: „Hi, how are you?“ a zmatek začal. Dostali jsme asi deset listů se spoustou otázek obvyklých, ale i neobvyklých, jako třeba kolikrát do roka býváme nemocní. Asi šestkrát jsme vyplňovali jen jméno, příjmení, datum narození, adresu, bankovní spojení apod.
Zhruba po pěti minutách, kdy jsme se konečně rozkoukali a začali orientovat v papírech, přišla Linda, vzala nám je a poslala nás do místnosti, kde sedělo tak dvanáct lidí různého věku v černých botách, kalhotách a košilích „like a dress code“. Jelikož i Bee byla v černém, připadal jsem si mezi nimi jako bílá ovce.
Za chvíli přišel pán, který se nám představil jako ředitel společnosti a vyprávěl nám o její historii. Potom jsme se představili my a začal „trénink“. Učili jsme se, jak se prostírá, jak se rozlévá víno, jak se servíruje jídlo „po francouzsku“, jaké jsou způsoby teamového servírování a jak se sklízí více talířů najednou. Řešili jsme také, kdo má jaké chyby ve svém oblečení, sestřihu a tetováních. Strávili jsme tím čtyři hodiny, a to celé jen s desetiminutovou přestávkou na pití.
Po tomto urputném tréninku jsme ještě vyplňovali všechny ty papíry, co po nás chtěli. Nakonec se tedy pohovor, u kterého jsme předpokládali, že bude trvat tak půl hodiny, pořádně protáhl. Teprve v 19 hodin jsme opustili budovu společnosti, jeli domů, najedli se, lehli si a opět usnuli.
Zkušební směna
Náš čtvrtý den, tedy dnešek, zahrnoval pouze dvě premiéry – „trial shift“ a filtrovanou kávu ve fancy kavárně.
Zkušební směna začínala v sedm ráno, což pro nás znamenalo vstávačku v pět. Hotel Dorchester, kde jsme směli pracovat, je jeden z nejlepších pětihvězdičkových hotelů na světě. Také to tak vypadalo – všechno perfektně zorganizované, vymyšlené do posledního detailu.
Rozdělili nás na „Ladies and Gents“. Každý z „pánů“ se staral o tři stoly a měl velmi kulantním způsobem dolévat hostům pomerančový džus, kávu a čaj. „Dámy“ zase roznášely klasickou anglickou snídani.
Zasloužená odměna
V 11 hodin jsme odcházeli a nastal čas na druhou část našeho plánu. Zamířili jsme do kavárny Nude espresso, za jejíž doporučení děkujeme Aničce ☺. Objednali jsme si „batch brew“ do plecháčku. Kávu si zde praží sami a byla opravdu vynikající. Jelikož byl právě čas oběda, dali jsme si i něco málo na zub – já quiche s kozím sýrem a sušenými rajčaty a Bee mix dvou fancy salátů.
Doufáme, že se vám článek líbil. Mějte se krásně!
P&B
