Jaké to je odjet pracovat do Německa, když si nejsi úplně jistá jazykem ani tím, jestli to zvládneš? V téhle epizodě sdílí Irma svou zkušenost z letní brigády v kempu u Bodamského jezera – od prvních obav, přes adaptaci v novém prostředí až po každodenní pracovní režim, kolektiv i cestování v okolí.
Dozvíš se, jak vypadá práce animátorky, jak funguje tým v mezinárodním prostředí a proč se rozhodla do Německa vrátit znovu.
Raději čteš? Přečti si shrnutí rozhovoru.
Kdy jsi začala přemýšlet o práci v zahraničí a proč zrovna Německo?
Přemýšlela jsem o tom asi půl roku dopředu, než jsem se rozhodla odjet. Ze začátku jsem si nebyla vůbec jistá, hodně jsem váhala a představovala si, jaké to bude.
Postupně jsem si ale řekla, že stojí za to to zkusit. Příležitosti nejsou nekonečné a mohla to být právě ta první, která se už nemusí opakovat. Nakonec jsem se rozhodla a rozhodně toho nelituju.
Co tě na tom nejvíc znejistilo? Měla jsi z něčeho strach?
Největší obava byla, že nebudu rozumět nebo že se v práci nechytím. Nakonec se ale ukázalo, že to bylo úplně v pohodě a zkušenost to byla skvělá.
Proč právě Německo?
K Německu jsem měla blízko už odmala, takže to pro mě byla přirozená volba. Zároveň je to blízko domova, což pro mě byla větší jistota pro první zkušenost v zahraničí.
Jak na tom byla tvoje němčina? Měla jsi s ní problémy?
Ze začátku jsem měla obavy, jestli mi bude stačit. Němčinu jsem se učila dříve, pak ji na čas přerušila a znovu se k ní vrátila.
Nakonec se ukázalo, že to stačilo. První dny byly trochu náročné, protože člověk musí neustále přemýšlet v cizím jazyce a zvyká si na různé přízvuky. Postupně jsme se ale všichni rozkoukali a zlepšovali se každý den.
Měla jsi v okolí někoho, kdo tě inspiroval k práci v zahraničí?
Přímo v okolí jsem nikoho, kdo by jel do Německa, neměla. Spíš jsem si informace zjišťovala sama.
Na začátku jsem v tom byla trochu sama, ale po příjezdu jsem potkala spoustu nových lidí, kteří to měli podobně. Díky tomu jsem zjistila, že v tom nejsem jediná.
Jakou roli pro tebe hrála agentura Czech-us?
Velkou. Ze začátku jsem měla zmatek ve smlouvách a celkovém procesu, ale díky podpoře jsem věděla, na koho se obrátit.
Kdykoliv jsem něco potřebovala, pomohli mi. Díky tomu celý proces proběhl bez problémů a výrazně mi to ulehčilo začátek.
Jak vypadal tvůj první den na místě?
Pracovala jsem v kempu u Bodamského jezera, blízko města Lindau. Kemp byl poměrně velký, což pro mě byl ze začátku šok.
Po příjezdu jsem se nahlásila na recepci, kde mě nasměrovali a všechno mi vysvětlili. Lidé byli velmi ochotní a vstřícní.
První dny jsme měli i školení a seznamování s prostředím, včetně nácviku aktivit a tanců, které byly součástí programu. Postupně jsme se zapracovali a začali fungovat v běžném režimu.
Jak vypadal běžný pracovní den?
Den začínal ranním programem, například tanečním zahájením a kreativními dílnami s dětmi. Po obědové pauze následoval odpolední program, který zahrnoval aktivity jako sportovní hry nebo další tvoření.
Večer bývaly společné aktivity jako tanec, táborák, karaoke nebo jiné formy zábavy. Program se částečně opakoval, ale zároveň se obměňoval podle dnů, takže nebyl jednotvárný.
Kolik dní v týdnu jsi pracovala?
Pracovali jsme šest dní v týdnu, od pondělí do soboty. Neděle byla volná a kromě toho jsme měli ještě jeden další volný den v týdnu.
Jaké bylo složení týmu a kolektiv?
V týmu bylo více lidí z různých zemí, nejvíce z Česka. Dále tam byli lidé z Německa, Chorvatska a Itálie.
S kolektivem jsem si sedla velmi dobře. Velkou roli hrálo to, že jsme byli podobně naladění a sdíleli stejnou zkušenost. Navíc jsme se s některými lidmi vídali i po návratu v Česku.
Jaké bylo ubytování?
Bydleli jsme v domech přímo v areálu kempu. Každý dům měl společnou kuchyň a koupelnu a pokoje byly většinou po dvou, někdy i jednotlivě.
Ubytování bylo sice starší, ale prostorné a dobře fungující, takže jsme byli spokojení.
Jak to bylo s financemi a výdělkem?
Měla jsem hodinovou mzdu 12 eur, což bylo velmi dobré. Umožnilo mi to nejen ušetřit, ale i cestovat.
Jak jsi trávila volný čas a cestovala jsi?
Volné neděle jsme využívali k cestování. Jezdili jsme vlakem nebo autobusem a občas i ve skupině.
Navštívili jsme například Curych nebo okolní oblasti. Díky poloze kempu bylo možné během krátké doby navštívit i Rakousko nebo Švýcarsko.
Co ti tato zkušenost dala do života?
Hlavně větší otevřenost k novým věcem a větší sebejistotu. Dříve jsem si nedokázala představit odjet sama do zahraničí, ale teď vím, že to zvládnu.
Zkušenost mi ukázala, že možností je mnohem víc, než si člověk myslí, a že stojí za to je využít.
Plánuješ se do Německa vrátit?
Ano, chystám se znovu. Tentokrát na jiné místo blíž Kostnici, kde budu pracovat na pozici obsluhy a případně i na recepci. Těším se na nové prostředí i zkušenosti.
Na závěr – jaké bys dala doporučení lidem, kteří o práci v zahraničí přemýšlí?
Aby se nebáli vyrazit. I když mají strach nebo pochybnosti, stojí to za to. Člověk získá zkušenosti, změní pohled na věci a často zjistí, že to nebylo tak těžké, jak se zdálo.
Je lepší to zkusit než později litovat, že jsme tu příležitost nevyužili.
Irmy Instagram: @1rmaaaa__