Na studijní půl rok v Kanadě jsem se strašně moc těšila, extrémně moc! Jenže čím víc se blížil den odletu a ubývalo dní v kalendáři, tím víc se ke mně začaly plížit obavy, strach a takový ten zvláštní smutek. A víš co? Je to úplně normální a děje se to všem, které čeká cesta do neznáma.
Co dělat, když se místo těšení dostaví strach?
Před odletem na mou vysněnou studijní stáž, jsem se cítila zvláštně. Bylo mi úzko, když jsem si uvědomila, že letím do země, kde vlastně nikoho neznám. Taky uvědomění, že budu po nějakou dobu bez mé rodiny a mých přátel, bylo svým způsobem šílené. Kdykoliv, kdy jsem si přepočítala, že za dva týdny odletím a najednou se můj svět od základu změní, se mi skoro zatočila hlava. Neustále jsem totiž měla na mysli, jak velká změna to je.
Dobrá zpráva ale pro mě a pro nás všechny, které za chvíli čeká odlet za dobrodružstvím, je, že jsem našla lék na předodletové uklidnění a prozradím vám recept, a to hned ve dvou složkách.
1. Stresové uvolnění
Dokumenty na letiště, letenka a let jsou synonyma pro stres sám. Ale pozor, nemusí být! Stačí jen zařídit vše s předstihem.
Letenky, ty je dobré mít zajištěné alespoň 2 měsíce před odletem, tak je to obecně. Co se týče dokumentů k letištní kontrole, o všech potřebných tě bude informovat tvůj koordinátor. Jedná se o pas, LOA (letter of acceptance – přijetí na školu v Kanadě),CIC (potvrzení opatrovnictví)… Z mojí zkušenosti je nejlepší si je všechny vytisknout zhruba dva týdny před odletem a mít je hezky pohromadě.
Taky pro tebe mám doporučení k balení, protože ať už letíš pryč na půl rok, nebo rok, oblečení bude potřeba hodně a proto se hodí to nějak úsporně nabalit. K tomu ti můžou pomoct vakuovací sáčky, do kterých oblečení dáš a pak ze sáčku vysaješ vysavačem vzduch. Rázem budeš mít v kufru o místečko víc.
Velmi uklidňující pocit je, že jsi na druhé straně oceánu očekávaný. Napiš své hostitelské rodině a spoj se s nimi před příletem. Vědomí, že se na tebe těší udělá strašně moc. Klidně si i naplánujte nějaký online hovor, a předem se můžete domluvit na některých organizačních věcech, house rules a zkrátka se trochu sblížíte.
Rodině taky vem nějaký dárek, ideálně něco s českou tradicí. Já jsem třeba koupila lžičku a ubrus s cibulákovým motivem, dovezla jsem jim doma vyrobenou voskovou svíčku, suvenýry z našeho města a nějaké ty sladkosti (lázeňské oplatky aj.)
2. Citová náplast
Jak pokořit bolest z odloučení s rodinou a opouštění „toho tvého“. To je oříšek, naštěstí ale jde rozlousknout.
Mně hodně pomohlo si znovu připomenout, proč jsem se vlastně přihlásila. Vzala jsem si jednoduše papír a vypsala vše, na co jsem se na začátku tak těšila – poznání nové kultury, jiného světa, zlepšení angličtiny, nový školní systém a kamarádi. Pak jsem si ten papír vyfotila a mrkla na něj vždy, když nastupovaly jakékoliv pochybnosti.
Další uklidňující tip je rozepsat si výlety a místa, která bych v mé cílové destinaci (nové domovině:) ráda navštívila a měla tak opět něco, na co se těším. V mém případě se jednalo o Toronto a tak jsem začala sledovat různá videa, odebírala místní blogery a postupně se inspirovala vším možným. Ať už skvělými kavárnami, tak zajímavými parky, muzei atd.
A pak je tu moje oblíbená věc – zlatá KPZ. O té mluví i psycholožka Adéla Ziberi, která si sama velkou změnou prošla a nedávno natočila pro Czech-us studenty video o psychické pohodě před odletem.
Tvá KPZ se bude skládat z maličkostí z tvého domova, které tě v zahraničí velmi potěší. Mluvím o fotkách s rodinou a přáteli, tvém plyšáčkovi, nebo a tvém osobním deníčku, kam si budeš zapisovat nové vzpomínky a zároveň budeš mít ty z tvého domova na blízku.
A hlavně se nezapomeň se všemi pořádně rozloučit. Udělej nějakou rozlučku s kamarádami, kde se hezky pobavíte a zasmějete. V průběhu stáže se jim pak ozývej. Potěšíš je a ty budeš vědět, že na tebe někdo pořád myslí.
Ale hlavně, hlavně se neboj. Odvahu našli i ostatní a zvládli to, takže ty to dáš též!
Anna Dubovská
@anna_.dubovska