Jaké to je odjet sama do Ameriky, neumět pořádně anglicky a i přes strach zvládnout několik měsíců práce a cestování? V této epizodě uslyšíš autentický příběh Lucie z programu Work and Travel USA, o práci plavčíka ve Virginii, rychlém zlepšení angličtiny, přátelstvích z celého světa i o tom, jak tahle zkušenost dodá odvahu dělat v životě další velké kroky.
Raději čteš? Přečti si shrnutí rozhovoru.
Jak by ses na začátek představila a čemu se aktuálně věnuješ?
Studuji cestovní ruch na soukromé škole v Plzni, což mi umožňuje cestovat a vyjíždět do zahraničí. Cestování je můj největší koníček už od dětství a právě díky studiu ho můžu propojit i s prací.
Kdy se zrodila myšlenka vyjet do zahraničí a proč právě Work and Travel v USA?
Po střední škole jsem úplně nevěděla, co dál, a začala jsem hledat možnosti, jak spojit cestování a práci. Program Work and Travel mě zaujal tím, že umožňuje poznat svět a zároveň si vydělat. Amerika pro mě byla jasná volba – nikdy předtím jsem tam nebyla a chtěla jsem zkusit něco úplně nového. Důležitou roli hrála i pozitivní zkušenost lidí v mém okolí.
Měla jsi obavy před odjezdem?
Největší obava byla jet úplně sama. Nikdy předtím jsem takhle sama do zahraničí necestovala. Hodně mi ale pomohl plavčický kurz, kde jsem poznala spoustu lidí, kteří jeli na stejný program. Díky tomu jsem se necítila, že odjíždím sama.
Byla jsi vždycky takhle odvážná?
Vůbec ne. Jako dítě jsem se spíš bála a chtěla jsem jistotu. Postupně, jak jsem začala cestovat a zkoušet nové věci, jsem si zvykla vystupovat z komfortní zóny. Právě Amerika mi v tomhle ohledu dala strašně moc a posunula mě ještě dál.
Kde přesně jsi v USA byla a jaké bylo prostředí?
Byla jsem ve Virginii, ve městě Leesburg nedaleko Washingtonu D.C. Bylo to klidné místo bez ruchu velkoměsta, což mi vyhovovalo. Když jsem chtěla akci, stačilo někam dojet autem, ale běžné dny byly spíš o klidu a odpočinku.
Jaké byly podmínky pro přijetí na pozici plavčíka?
Bylo potřeba studovat vysokou nebo vyšší odbornou školu, mít čistý trestní rejstřík a splňovat věkový limit. Součástí byl i plavčický kurz, který trval jeden víkend. Všechno bylo dobře vysvětlené a připravilo nás to na reálné situace.
Jaký byl první dojem po příjezdu do Ameriky?
Upřímně mi dlouho nedocházelo, že tam opravdu jsem. Až po několika týdnech, když jsem začala pracovat a mluvit s místními, mi to došlo. Byl to splněný sen a obrovský pocit radosti.
Jak náročné byly začátky, hlavně s angličtinou?
Začátky byly těžké hlavně psychicky. Moje angličtina byla na velmi základní úrovni a měla jsem strach, jestli se domluvím. První měsíc byl náročný, ale postupně jsem se rozmluvila. Když jsem se vracela domů, byla jsem v šoku, jak přirozeně už anglicky komunikuju.
Jak vypadala tvoje práce plavčíka?
Ráno jsme připravovali bazén, během dne hlídali bezpečnost návštěvníků a dohlíželi hlavně na děti. Práce byla zodpovědná, ale zároveň jednodušší, než jsem čekala. Občas bylo potřeba zasáhnout, ale nikdy nešlo o vážnou krizovou situaci.
Jaký byl kolektiv a pracovní atmosféra?
Kolektiv byl skvělý. Většina lidí byla podobného věku a bydleli jsme společně. I když nás bylo hodně, fungovalo to překvapivě dobře. Byla to výhoda – vždycky byl někdo, s kým se dalo cestovat nebo trávit volný čas.
Jaký byl přístup nadřízených a pracovní podmínky?
Přístup byl velmi vstřícný. Nebyl problém domluvit si volno nebo směny podle potřeb. Směny byly od dopoledne do večera, ale zůstával dostatek času na vlastní program. Celkově mi pracovní kultura v USA vyhovovala víc než v Česku.
Vyšlo ti to finančně?
Ano. Vydělané peníze mi pokryly náklady a zbytek jsem investovala do cestování. Procestovala jsem velkou část USA včetně New Yorku, Kalifornie, Arizony nebo Havaje. Zážitky pro mě měly větší hodnotu než úspory.
Jaké bylo ubytování?
Bydleli jsme v apartmánu s více pokoji, sdílenou kuchyní a obývákem. Měli jsme k dispozici auto, fitko otevřené 24/7 a bazén. Všechno bylo blízko a velmi dobře zařízené.
Zažila jsi nějakou krizovou nebo silnou situaci?
Jednou došlo k nehodě s chemikálií u bazénu, která naštěstí dobře dopadla. Byla to stresová situace, ale zároveň cenná zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu.
Chybělo ti něco z Česka?
Upřímně ne. Byla jsem v kontaktu s rodinou i přáteli online a Amerika mi v tu chvíli nabízela všechno, co jsem potřebovala.
Vrátíš se tam znovu?
Ano, vracím se na stejné místo, tentokrát na vyšší pozici pool manažera. Těším se na lidi, které už znám, i na nové zkušenosti.
Co bys vzkázala lidem, kteří váhají, jestli vyjet?
Ať se nebojí. I když má člověk strach, vždycky mu to něco dá – zkušenosti, zážitky, sebevědomí. Angličtina se zlepší rychle, kamarády si najde každý a ten posun za to stojí. Každý by si to měl alespoň jednou vyzkoušet.