V dnešním díle uslyšíš příběh Anety, která se už jako středoškolačka odhodlala odjet sama do Kanady. Původně jela jen na letní školu, ale studium a život v Torontu ji natolik nadchlo, že se rozhodla zůstat celý rok. V rozhovoru se dozvíš, jak zvládla první dny daleko od rodiny, jaký je rozdíl mezi českou a kanadskou výukou, jaké to je bydlet u host family z Filipín nebo Itálie a jak našla odvahu začít zcela novou životní kapitolu na druhém konci světa.
Raději čteš? Přečti si shrnutí rozhovoru.
Mohla by ses nám na začátek krátce představit, říct, kde se právě nacházíš a co tam děláš?
Jmenuju se Aneta, teď momentálně jsem v Torontu v Kanadě a studuju tady střední školu ILAC. Dělám si kurz angličtiny a matematiky.
Jak dlouho už tam jsi celkově?
Byla jsem tady celé léto a nakonec jsem se rozhodla zůstat na celý rok. Teď jsem v polovině prvního termu.
Kdy u tebe přišla myšlenka odjet do zahraničí? Bylo Toronto v plánu dlouho, nebo to byl spíš spontánní nápad?
Jako malá jsem chtěla studovat vysokou v zahraničí, ale později jsem na to zapomněla. Před odjezdem do Kanady to byl spíš spontánní nápad. Přišel mi e-mail od Czech-us o pobytech v zahraničí a hned jsem se toho chytla.
Wow, fakt klobouk dolů. Lidi se často bojí takových kroků i v pozdějším věku. Počítala si s tím, že v Kanadě zůstaneš i po letní škole?
Původně jsem chtěla jet na rok do Calgary, ale tam mě nevzali. Měla jsem na výběr mezi letní školou nebo ročním pobytem. Nakonec jsem šla na ILAC na léto a nepočítala s tím, že bych mohla zůstat. Ani rodiče to původně nečekali, takže jsem byla překvapená.
A byli to rodiče, kdo přišel s nápadem, nebo ty sama?
Byla to moje iniciativa, rodiče ne.
Jak to oni vnímali a jaká byla jejich podpora?
Mamka se bála, táta mě podporoval a pomáhal se vším. Po letní škole se to zalíbilo i mamce a nakonec neměli problém mě pustit na celý rok.
Byla to tvoje první cesta sama?
Ano, vůbec první cesta za oceán a sama.
Co tě nejvíc motivovalo jet do zahraničí?
Chtěla jsem se naučit anglicky a vyzkoušet studovat v jiné zemi s jinou kulturou a lidmi. Na ILAC je spousta studentů z různých zemí, takže jsem měla možnost poznat nové kultury a jazyky.
Měla jsi nějaké obavy?
Bála jsem se, že si nenajdu kamarády a budu sama.
Jaká byla tvoje angličtina, když jsi odjížděla?
Už byla celkem dobrá, ale chtěla jsem ji zlepšit, abych mohla udělat Cambridge certifikát.
Jak probíhal příjezd do Toronta?
Byla jsem nadšená. Najít homestay a školu nebylo těžké, město bylo úplně jiné než v Evropě a moc se mi líbilo. Bylo ze začátku trochu těžké zorientovat se v obrovském městě a najít školu ze zastávky metra trvalo asi hodinu, ale jinak v pohodě. Odloučení od rodiny bylo náročné, ale viděla jsem to jako příležitost se osamostatnit.
Jak probíhala spolupráce s Czech-us a ubytování?
Všechno se řešilo narychlo, ale s jejich pomocí jsme vše zvládli a odjela jsem bez problémů.
Byla jsi u host family?
Ano, prvních sedm týdnů u italské rodiny, teď u filipínské. Ta je skvělá, starají se o mě a mám šanci ochutnat nové jídlo.
Jak probíhala výuka na letní škole?
Bylo to intenzivní – od 9 do 17 hodin, dva předměty po třech hodinách denně. Hodně úkolů, ale víkendy byly volné. Bavilo mě to tolik, že jsem přidala i kurz byznysu.
Jak ses zapojila mezi studenty a našla kamarády?
První den se všichni usmívali a byli komunikativní, takže bylo lehké se začlenit. Czech-us hodně pomohlo.
Kdy jsi se rozhodla zůstat na celý rok?
Čím déle jsem tam byla, tím víc se mi líbilo. Učitelé byli příjemní a výuka mě bavila, takže jsem si řekla, že zůstanu. Rodiče se zpočátku báli, ale nakonec mě podpořili.
Jak probíhá normální školní rok?
Můžu si vybrat dva předměty každý term, teď mám matematiku a další kurz angličtiny. Výuka je od 9 do 15:45, dvě hodiny denně z každého předmětu.
Jak hodnotíš angličtinu a výuku v porovnání s Českem?
Angličtina je pro mě teď přirozená, učení matematiky v angličtině chvíli trvalo. Výuka je pohodovější než v Česku, více projektů a úkolů, méně teorie.
Jaká je škola a kampus?
Přes 100 studentů, nový kampus, pěkné učebny. Na konci října začínají školní kluby, zapojím se do matematického klubu.
Jak probíhá hodnocení a známkování?
Známky jsou procenta. Úkoly tvoří 70 % hodnocení, zbytek písemky nebo projekt.
Co ti chybí z Česka?
Svíčková. České restaurace jsem nenašla, nejblíže jsou polské restaurace.
A co kamarádi, jak je máš složené?
Mám kamarády hlavně ze školy. Jelikož jsem jediná Češka, zpočátku to nebylo jednoduché, ale teď se cítím součástí mezinárodní skupiny.
Anet Tomišková
Instagram: @tomisk.a_art