Začalo to krátce potom, co jsem oslavila svoje 30. narozeniny. Odjakživa jsem byla v Česku nešťatná, a to i přes to, že jsem měla práci, kterou jsem měla ráda, kamarády, rodinu a svého milovaného psa. Když se na to podívám objektivně, člověk by si řekl, že mi nic nechybělo, neměla jsem důvod být nešťastná, až na to, že jsem byla v zemi, ve které jsem se nikdy necítila doma a obklopena mentalitou, se kterou se ztotožňuji. Něco ve mně neustále bojovalo s tím odejít do ciziny.
Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života a nebýt Romči z agentury, nikdy by se mi to zřejmě nepodařilo.
Sydney jsem si naprosto zamilovala
Ikdyž nevím, jak je to možný, jsem tu doma. Mám v sobě vnitřní klid, jaký jsem nikdy předtím neměla. Cítím se tu šťastně, bezpečně a lidi tu mají stejnej vibe jako já – jsou pozitivní, neskutečně podporující a šťastní. Každý den mě tu udivuje, že v obchodě se i prodavačky usmívají – ne jak u nás, kde vás zabíjí pohledem od vstupu do obchodu. Lidi jsou na sebe milí v podstatě všude.Na ulici se s vámi dá do řeči kolemjdoucí jen tak, protože si chce pokecat.
Znalosti, které otevírají dveře k vysněné práci
Škola tu probíhá jinak než u nás – tady ta škola opravdu k něčemu je. Pokud srovnám výšku u nás a Diploma studium tady, je to sto a jedna! Systém učení je tu o předání důležitých
informací, se kterýma hned můžete zazářit v praxi, takže zapomeňte na nesmyslný český
vzdělávací systém, tady když vystudujete, tak opravdu něco umíte a máte znalosti, které vám otevřou dveře k vysněné práci!
Celkově bych chtěla říct – neváhejte! Je jedno, kolik vám je, jakou máte kariéru, kolik důvodů proč sem neletět se vám objeví v hlavě… Udělejte to! Nebojte se toho!
A třeba se vám stane to, co mně – že budete poprvé v životě opravdu štastní.
Dominika
