Jirkova cesta za snem byla plná překážek. Třikrát neudělané testy z angličtiny a studium v zahraničí se pomalu začalo rozplývat. Poslední pokus ale zvládnul a nastoupil na Solent University v Anglii. Odtud jeho kroky putovali na studia do Finska i do Číny. Procestoval třicet zemí a ustrašený kluk, který na začátku koktal před spolužáky, na konci studia přednášel před plnou aulou. Po bakaláři si sbalil batoh a odletěl do Austrálie a Asie cestovat a pracovat.
Čtvrťák pomalu končil a Jirka přemýšlel, co bude dělat dál po maturitě. Věděl, že už se musí rozhodnout a v tu chvíli přišel kamarád s tím, že jeho starší brácha je v Dánsku a že je to tam skvělé. ,,Vždycky jsem chtěl do zahraničí, zkusit konečně něco nového. Anglické testy mi ale dvakrát nevyšly, a tak jsem se místo do Dánska musel nakonec hlásit na Karlovku do Prahy,“ říká Jirka.
Dánsko, Holandsko nebo Anglie?
Tam se ale moc dlouho neohřál. Zjistil, že učení nazpaměť není pro něho. Nebavilo ho to, a tak ještě před Vánoci odešel bez jediného kreditu. Odhodlal se zkusit štěstí do Dánska ještě jednou. Další test ale nevyšel a studium v Dánsku se před ním začalo pomalu uzavírat. ,,Dozvěděl jsem se, že snad ještě lepší než Dánsko je Holandsko. Jediné, co mi stačilo, mít z testu 160 bodů a balím kufry. Říkal jsem si, že to zvládnu levou zadní. Život si se mnou ale hezky pohrával a z testu jsem dostal krásných 159 bodů,“ dodává Jirka.
Nedal jsem testy z angličtiny, a mám jít jako do Anglie?
Další zklamání, ale Jirka to nevzdal a vyrazil do Czech-us zeptat se co dál. Připadalo mu, že je to pro něj konec světa a bude muset znovu na českou školu. ,,Když jsem tak sklesle seděl na židli, Sabina (koordinátorka studia v zahraničí) se na mě tak podívala a řekla: ,Proč nezkusíš Anglii?´ V tu chvíli jsem si myslel, že si ze mě dělá srandu a že mě chce ještě více zesměšnit. V hlavě mi běhalo: „Ses úplně zbláznila, ne? Nedal jsem testy z angličtiny, a mám jít jako do Anglie? Myslíš si, že jsme boháči, abych si mohl dovolit zaplatit Anglii? Vždyť jsem jenom kluk ze severu Čech,“ vypráví Jirka.
Sabina ale vytušila, co se mu honí hlavou, a tak mu řekla, že je to všechno v pohodě, sama v Británii studovala. Dostane od britské vlády půjčku, může v klidu pracovat a vydělat si na život. Ukázala mu Solent University v Southamptonu a Jirka se znovu zamiloval. Univerzita vypadala jak z nového tisíciletí, všechno nové, super obory, co víc si přát. Stál před ním už jen několikrát nepovedený test z angličtiny, ale Jirka věděl, že ho prostě musí dát. A světe div se, zvládl to. Za pár týdnů dostal potvrzení a byl oficiálně přijat na univerzitu v zahraničí.
Ze začátku jsem koktal a měl problém mluvit před spolužáky anglicky, na konci studia jsem pak přednášel před plnou posluchárnou pro dvě stě lidí.
Anglie, tady jsem
,,Byl jsem jako v Jiříkově vidění (jako Jirkovi mi to nečiní velký problém). Moji nový spolubydlící byli snad z celého světa – Francie, Finsko, Španělsko, Irsko, Kanada… Studoval jsem Sport Studies a s učiteli jsme si tykali, všichni byli nápomocní, a hlavně se vždy ujišťovali, jestli je vše v pořádku. Mého třídního učitele jsem před pár týdny, než jsem odjel do Anglie, viděl v televizi a po pár dnech v Anglii si s ním podávám ruku. Je to vůbec možné? Sám tomu skoro ani nevěřím,“ vypráví Jirka.
Během prvního ročníku si našel práci nejprve v kavárně hned vedle univerzity. Později v prváku si našel práci pro univerzitu a staral se o mezinárodní studenty. Založili pro Čechy a Slováky organizaci, aby si mohli pomáhat. To Jirkovi ale nestačilo. Ve druháku tak odjel jako první student z jeho oboru na půl roku studovat do Finska. ,,Finsko byla jízda! Studium, cestování, poznávání a zábava. Viděl jsem polární záři v Norsku, na víkend jsme si zajeli lodí do Ruska a když se nám nikam nechtělo, čilovali jsme si v sauně vedle jezera,“ dodává Jirka.
V Anglii, když najdeš alespoň pět lidí, kteří chtějí dělat cokoliv (tancovat, hrát stolní hry, vyšívat nebo hrát famfrpál), můžou vytvořit spolek, který škola podporuje.
Z Anglie do Číny
Jirkova touha cestovat, studovat a poznávat se neustále zvyšovala. Najednou se mu naskytla možnost, že by přes prázdniny odjel na měsíc do Číny na letní školu do Šhanghaje. Jirka měl jasno, podal si přihlášku a dva měsíce na to byl v letadle, které letělo do Číny. Poprvé do Asie, kde všechno bylo jiné, úplně všechno. Po měsíci se vrátil zpět do Anglie na poslední rok bakaláře.
V Anglii pak každý měsíc u Jirky doma pořádali československý sraz. ,,To mi vnuklo nápad. Založíme na škole spolek pro všechny, kdo budou chtít. V Anglii, když najdeš alespoň 5 lidí, kteří chtějí dělat cokoliv (tancovat, hrát stolní hry, vyšívat nebo hrát famfrpál), můžou vytvořit spolek, který škola podporuje ať už finančně, nebo tím, že můžeme využít univerzitní vybavení,“ říká Jirka. Spolek, který založili se jmenoval Evropské děti a hlavním cílem bylo poznávat Anglii. Každý měsíc tak vyrazili autem na výlet a škola jim to proplatila. ,,Občas si zamluvíme školní kino a hrajeme hry, nebo si dáme filmový večer. Celé kino jenom pro nás. Během volna, které občas máme ve škole, si zaletím za kamarády do Polska, Belgie, nebo Německa,“ dodává Jirka.
Po třech letech dodělal bakaláře, podíval se do 30 zemí světa a poznal parádní lidi. ,,Z kluka, který v prváku koktal a měl problém mluvit před spolužáky anglicky, jsem na konci studia přednášel před plnou posluchárnou pro dvě stě lidí o studiu v zahraničí a úžasných možnostech, které dnes máme. Už nejsem ten ustrašenej kluk z malého města. Naučil jsem se anglicky, a i náhodou polsky,“ dodává Jirka. Po oslavách bakaláře si sbalil batoh a odletěl do Austrálie a Asie cestovat a pracovat.
,,Vše začalo snem, že chci do zahraničí. Pokud bys chtěl poradit, protože jsem díky své práci načerpal hodně zkušeností při práci se studenty, kteří chtěli studovat na naší univerzitě. Stačí, když mi pošleš svůj zájem a více info o sobě na můj email: g.hrabanek@gmail.com“
