Věděli jste, že v Evropě existuje nikým neuznávaný stát, kde se platí měnou podobnou té ze stolní hry Monopoly, kde sídlí ambasáda další světově neuznané země – Abcházie, kde je oficiálním jazykem ruština a kde najdete živý skanzen komunismu?
Na hranicích Moldavska a Ukrajiny se nachází území pojmenované Podněsterská moldavská republika, zkráceně jen Podněstří. Pro cestovatele jako jsem já, to je doslova ráj – skoro žádní turisté, vše za hubičku a hlavně je to něco netypického. Podněstří je samozvaný stát, hlásající se k Rusku, které ho oficiálně neuznává. Na internetu se o této, nepříliš známé, (ne)zemi píší všemožné věci. Mnoho z nich poukazuje na nebezpečí a také na fakt, že v případě jakékoli nehody se vám nemusí dostat žádné pomoci, z důvodu neexistujících zastupitelský úřadů. Nicméně, kdo nic neriskuje, nic nezažije.
Do Podněstří jsem vyrazila z moldavského Kišiněva a na hranicích se naštěstí nevyskytl jediný problém. Proběhla standardní kontrola průkazu totožnosti a podání informace, jak dlouho mám v plánu se zdržet. Do ruky jsem dostala lístek v podobě víza se zmíněným časovým údajem a ocitla jsem se v této rusky mluvící zemi.
Lidé jsou zde skromně oblečeni, vše je v azbuce, auta mají na SPZ vlajku Podněstří a nikdo se zde neusmívá. Na nádraží si hned musím směnit peníze na podněsterské rubly, protože tu jiná měna neplatí.
Díky Couchsurfingu jsem měla i vlastní průvodkyni, 22letou Elenu, studentku angličtiny. Vypráví, jak zde vypadá denní realita a jako procházka růžovým sadem to určitě není Všichni, kterým se podaří dostat právoplatný cestovní pas, odcházejí za prací do zahraničí. V zemi, kde vládne Sheriff, což je koncern vlastněný oligarchou, tak zůstávají pouze důchodci. Sheriff zde vlastní skoro vše – benzínky, fotbalový stadion, TV stanice, supermarkety, reklamní agentury, operátora a další výrobní firmy.
Podněsterská moldavská republika je doopravdy skanzen komunismu – sovětské sochy, cíp a kladivo na každém rohu, ruské vlajky hrdě vlající u domů, tanky a obrovská socha Lenina. Podněstří pomalu začínají objevovat turisté, kteří sem přijíždějí hlavně v létě, a tak zde vznikají různé turistické atrakce. Zaujala mě třeba typická sovětská jídelna, kde vám naservírují nevábně vonící omáčku z kopru. Přirovnala bych to k jídelnám, jaké známe ze základních škol. Takhle vypadá sovětský turismus.
Ačkoli se do Ruska nyní podíváte na pár dní i bez nutnosti víz, doporučuju zajet si i do Podněstří a vidět, jak se žilo, alespoň dle mých představ, ve století minulém.
