Po roce vztahu se rozhodli pro výzvu s názvem Work and Travel. Míša Flossmannová a Honza Veselý odjeli na čtyři měsíce do New Jersey a procestovali západ USA. První zkušenost je ale zklamala, a tak se vydali do boje podruhé. Pobyt v Ocean City s cestami po Havajských ostrovech se stal přesně tím, co hledali.
Čím vás zaujal pobyt Work and Travel?
Míša: Původně jsme hledali různé kempy a další low cost možnosti. Ale potom jsem se od kamaráda dozvěděla, že byl přes Czech-Us na Work and Travel.
Honza: Napřed jsem si říkal, co je to za blbost vyjet do USA, když jsem byl nejdál v Chorvatsku. Ale Míša na tom trvala, a tak jsem si hned našel práci. Řekli jsme si, že když tolik studentů zvládlo odjet, tak proč bychom to nedali i my.
Co vše jste museli před odjezdem zařídit?
Honza: Začali jsme plánovat už v září a napřed si hledali práci. Nevěřil jsem si ale s angličtinou, a proto jsme zvolili plavčíky. Hlavní je, abyste uměli někoho zachránit, ne vaše úroveň angličtiny. Postupně jsme vše podepsali, udělali kurz plavčíka, zašli na ambasádu, zařídili víza a prošli před-odletovou orientací. Příprava byla dlouhá, ale poklidná. Až jsem nečekal, že to bude tak jednoduché.
I přes to, že vaše práce nebyla založená na komunikaci. Máte pocit, že jste se v angličtině posunuli?
Míša: I když práce plavčíka není úplně ideální na zlepšování angličtiny, i tak vám pomůže se rozmluvit a odstranit zábrany.
Honza: První léto jsme navíc bydleli jenom s Čechy, a navíc v dost odříznuté nigerijské čtvrti. Míša pracovala na bazéně, kam moc lidí ani plavat nechodilo. Podruhé jsme si ale polepšili a byt jsme si pronajali s cizinci v Ocean City, městě plném studentů.
Po splacení prvního nájmu jsme se od zaměstnavatele dozvěděli, že bydlíme ve strašně nebezpečné čtvrti.
Z jakého důvodu jste se vydali za oceán podruhé?
Honza: Po návratu jsme se rozhodli, že podruhé nepojedeme. Měli jsme negativní zkušenost s bydlením a Míša neměla štěstí v práci. Jednou se jí bazén dokonce vypustil a napouštěl se týden. Volný čas jsme si taky neužili, protože v naší čtvrti jsme večer vycházet nechtěli. Nakonec nás ale nakoplo cestování, které bylo fakt super. Všichni navíc říkali, že během Work and Travel zažili nejlepší léto. A tak jsme to zkusili znovu.
Proč jste měli takovou smůlu na ubytování?
Honza: Náš zaměstnavatel jako jeden z mála neposkytoval ubytování. A čtvrť, kde jsme potřebovali bydlet nebyla vůbec turistická, takže se nám hledalo dost špatně. Nikde nám nebrali telefony, protože jsme neměli americká čísla. Nakonec nás zachránilo AirBnb. Jenže po splacení prvního nájmu jsme se od zaměstnavatele dozvěděli, že jde o strašně nebezpečnou čtvrť. Přišli jsme tak o dost peněz a museli začít znovu. Podruhé jsme si polepšili, ale v celé městské části jsme byli jediní běloši.
Míša: V Ocean City jsme si zase předem připlatili za pokoj pro dva. Po příjezdu jsme ale zjistili, že v našem pokoji je společná koupelna. A navíc jsem v celém bytě byla jediná holka. Nakonec nás přesunuli na jiný byt do sdíleného pokoje, ale s vlastní koupelnou. Tam ale s námi bydlel další pár, který navíc pracoval dlouho do noci.
Museli jste mít našetřeno předem?
Honza: Určitě je potřeba mít nějaké peníze bokem, protože spousta poplatků se platí předem. Například letenka nebo kurz plavčíka, který stojí přibližně deset tisíc korun. Dohromady vše vyjde na nějakých čtyřicet tisíc korun. Musíte taky počítat s penězi na první měsíc pobytu a nějaké kapesné. Splátky vám ale chodí postupně, takže když si najdete brigádu a požádáte o pomoc rodiče, dá se to zvládnout. Navíc si i nějakou částku přivezete domů.
Vyžadoval váš zaměstnavatel pohovor?
Míša: Dělali jsme rozhovor přes Skype, který trval asi deset minut. Pokládal pouze základní dotazy, například na jakém bazénu a s kým bychom chtěli pracovat.
Cestování ve dvou mi vyhovuje, přijde mi snazší a bezpečnější.
Vyskytlo se ještě něco, s čím jste byli nespokojení?
Honza: Spolubydlící v Ocean City vykradla drobné z pračky na našem apartmánu. I když ji majitel přistihl, chtěl peníze po všech. Začalo se to řešit až v den našeho odjezdu, takže jsme se dohadovali asi do jedné do rána. Nechtěl nám vrátit depozit za bydlení, protože spolubydlící řekla, že kradli všichni. Nakonec nám ho ale na poslední chvíli dal.
Co pro vás byla největší výzva?
Honza: Všechno, co jsme do té doby nikdy nezkusili. Jít například v USA do banky, nebo na úřad práce zařídit si social number.
Míša: Pro mě to pak oba roky bylo dojíždění. Každý den jsme na kole jezdili i dvě hodiny, často do kopce.
Nelitovali jste nakonec, že jste nejeli sólo?
Míša: Sama bych nikdy nevyjela. Nakoplo mě to, abych se do ciziny podívala. Cestování ve dvou mi vyhovuje, přijde mi snazší a bezpečnější. Pro mě je to plus.
Honza: Pobyt byl taková zkouška, jestli spolu budeme moct žít i nadále. A myslím si, že jsme to zvládli super.
Každý den byl nabitý něčím, co někdo z nás předtím nedělal, nebo neviděl.
Nepotřebovali jste si dát před odjezdem určitá pravidla?
Míša: Řekli jsme si tak maximálně, že se po hádce nikdy nenecháme někde stát samotní.
Honza: I rodiče nám několikrát připomněli, že ať se děje cokoli, musíme zůstat spolu. Všude okolo jsou jen cizinci. I když bude nějaká hádka, je třeba ji vyřešit, protože se na sebe vzájemně spoléháme.
Jak přesně vypadala cestovní část vašeho Work and Travel?
Míša: Vyjeli jsme na západ, cestovali jsme s dalším párem a kamarádem, se kterými jsme celé léto bydleli. Než jsme odjeli, hledali jsme různé road tripy, a nakonec si vybrali klasický okruh na čtrnáct dní. Vše bylo strašně jiné, jeden den jsme strávili v mikině a teplácích a druhý den si sjeli k moři zasurfovat. Každý den byl nabitý něčím, co někdo z nás předtím nedělal, nebo neviděl.
Honza: Začali jsme ve Vegas a pokračovali přes národní parky a Údolí smrti, až do San Franciska a LA. Na cesty jsme si půjčili auto s tím, že si koupíme stan ve Walmartu, a pak ho vrátíme a dostaneme zpátky peníze. Půjčili jsme si tahle i spacáky, karimatky nebo ledničku. Postupně jsme ale zjistili, že jsme moc utahaní na to, abychom každý večer stavěli stany. Zůstávali jsme tedy v motelech, kde jsme měli i snídani a přístup k bazénu. Druhý rok jsme potom procestovali Havajské ostrovy a Nevadu.
Co byste doporučili budoucím cestovatelům?
Honza: Dejte si pozor na bydlení. A hlavně nevyjíždějte kvůli penězům, jeďte za zážitky a cestováním.
Sledujte Honzu s Míšou na Instagramu, pokud vás zajímá, kam vyrazí příště: @wesiik a @michaelaflossmannova.
