Nečekaný obrat
Jako pyšná maturantka jsem se chystala strávit prázdniny všude, jen ne v Česku. Měla jsem například jistou týdenní cestu do Itálie, která se mi ale několik dnů před odjezdem zrušila. Zároveň se ze mě ale plynule stal chudý vysokoškolák a moje vyhlídky moc veselé nebyly. Za pár týdnů mi začínala škola a já se zoufale upínala ke svému přání ještě někam vyjet. A tak jsem se spontánně domluvila s kamarádkami a zarezervovala AirBnb v Budapešti.
Pořád šlo o mé staré dobré puntičkářské já, takže jsme vyrazily až na konci září. Využily jsme svátku a prodloužily si víkend. Do hlavního města Maďarska mě to táhlo z očividných důvodů. Hipsterské kavárny, exoticky vypadající street art a podivné polorozpadlé bary. Navíc z Brna trvá cesta vlakem jen čtyři hodiny. Z mého rodného města jsme ale odjížděly s poněkud menším očekáváním. Přece jenom známe schopnost Instagramu a Pinterestu přidávat realitě poněkud jiný vzhled.
Město plné překvapení
Z naší mírné apatie po výstupu z přecpaného vagonu nás Budapešť ovšem pěkně rychle probrala. Napřed jsme dobrou půl hodinu výskaly nad nádražím mírně připomínajícím domov Harryho Pottera, a poté byly donuceny zapojit své ospalé mozkové buňky. Metro města jen o něco většího než Praha je totiž poněkud složitější, než se na první pohled zdá. Pěkně rychle se v něm můžete ztratit. Na klidu vám nepřidají ani revizoři čekající před každým vstupem do jeho útrob. Nějakou náhodou jsme se ale přece jen ocitly na zastávce Oktogon, která byla už jen kousek od našeho nového domova. Systém dopravy nám však zůstal maďarskou záhadou až do konce pobytu.
Následovala jakási hra podobná té únikové, kdy jsme se postupně snažily dobýt do našeho útulného příbytku. Zadat kód, najít malé schodiště a žluté dveře, vložit další kód a překonat železnou bránu. To vše jsme provedly z posledních sil a nadšeně zalehly do načechraných přikrývek a druhý den se z nich vyhrabaly až k poledni. Z toho důvodu jsme rovnou zamířily do Central Market Hall, vyhlášené tržnice blízko nejznámější nákupní ulice. Tu jsme ale s radostí vynechaly a místo toho, abychom se cpaly mezi turisty, naládovaly jsme se místními specialitami. Trochu pomalejším tempem jsme pak vyrazily do levé části města, tedy do Budy.
Dva dny, tisíc zážitků
Tam na nás čekal Gilbert Hill, něco jako maďarský Vyšehrad, jen s obrovským památníkem na vršku a jeskynním kostelem dole. Postupně jsme prošly také zámek i vyhlášenou rybářskou baštu připomínající komnaty Daenerys z Game of Thrones. Nezapomněly jsme ani na slavný památník na břehu řeky věnovaný obětem druhé světové války. Úspěšný den jsme zapily kávou ze zapadlé kavárny a o něco později také maďarským pivem Soproni.
Třetí den mi splývá do jednoho voňavého oblaku čerstvé kávy a vintage oblečení. Vypravily jsme se totiž po stopách vyhlášených budapešťských second-handů a průběžně doplňovaly energii v doporučených kavárnách. Jestli si najdete cestu do Zosky, My little Melbourne nebo Fekete, určitě nebudete litovat. Rozhodně ale musíte zabloudit do Karavánu, vnitrobloku obklopeného dobrým street food jídlem, rozviklanými stoličkami a poblikávajícími světýlky. V případě, že se snažíte vyhnout hordám turistů, zkuste se zatoulat do mnoha z parků a zahrad schovávajících se mezi poklidnými čtvrtěmi Budapešti. Stojí to za to.
Tam a zase zpátky
Cesta to byla vyčerpávající, snažně jsme totiž chodily co nejvíce pěšky. I když celodenní lístek pro skupinu vás vyjde každého asi na tisíc forintů, což je v přepočtu necelá stovka. Pokud si navíc cestování trochu víc naplánujete, můžete najít místa s velmi levnou, za to dobrou kávou i jídlem. A potraviny v supermarketech vás svou nízkou cenou nepřestanou po celou dobu překvapovat.
Proto bych vám doporučila, abyste popadli nejbližší batoh, obuli pořádné boty a u zavazování tkaniček si objednali vlak. Budapešť je totiž město s nespočtem možností, jak strávit volný čas. Přes plavbu po řece a výlety do kopců až po návštěvy hipsterských podniků nebo historických muzeí. Kromě toho má ale schopnost krást pro sebe ty nejhezčí západy slunce. A její ulice plné oprýskaných zdí zase ví, jak vás pohltit a donutit, že už je nikdy nepustíte z hlavy. A budete se muset jednoho dne vrátit.