V srpnu 2022 jsem odletěl za dobrodružstvím do Irska. Opustil jsem svoji komfortní zónu pražského života a vyrazil objevovat dosud nepoznané.
Dopoledne jsem dorazil na Dublinské letiště, odkud jsem měl vyrazit autobusem do Limericku. Protože jsem byl celkem cestou vyhládlý, tak jsem ještě zavítal na Full Irish Breakfast. Celkem jsem zíral, co jsou schopni po ránu Irové spořádat.
Krajina na Irském venkově si mě okamžitě získala.
Odjel jsem do Limericku, kde mě čekal odvoz do Kilmallocku, místa mého zaslíbeného. Nastoupil jsem do vozu a s panem šoférem jsme vyrazili. Krajina na Irském venkově si mě okamžitě získala, všude pastviny s ovcemi a dobytkem, lemovaly živé ploty a okolo vzrostlé staré stromy.
Irská realita
Po příjezdu do Kilmallocku jsem byl poprvé konfrontován s Irskou realitou a to v podobě bydlení. Dům s oprýskanou fasádou působil na první pohled zanedbaným dojmem, což se potvrdilo, když pán, který mě odvážel, se nemohl dostat do domu kvůli špatnému zámku na dveřích. Po pár minutách se nám podařilo dostat se dovnitř. Vstoupil jsem do svého nového domova, kde jsem měl bydlet.
Byt jsem měl připravený a se svým novým spolubydlícím Petrem jsem si ihned sedli a skvěle si rozumíme do teď. Přivítal jsem se se svými sousedy a byl jsem rád, že máme zde i dobrou českou komunitu.
Zajímavé časy nastaly s příchodem listopadu
Teploty venku se dostaly na 6 stupňů. Vzhledem k tomu, jak místní architekti důmyslně vyřešili problém se zateplením, tak uvnitř je příjemných 9 stupňů, až pára jde od úst. No ale dá se na to zvyknout. Skvělým doplňkem je pracovní bunda, která se hodí jak do práce, tak i na běžné žití na bytě.
Nastoupil jsem do rodinné firmy Spar patřící Jamesovi a Leile. Velmi přátelští lidé a dobrý pracovní kolektiv se mi začal ihned zamlouvat. Práce to není náročná, střídáme se na 4 místech, kde majitelé mají svá prodejní místa, nejčastěji se jedná o čerpací stanice spojené s obchody s potravinami. Práce za minimální Irskou mzdu, kde poslední dobou pracuji 6x týdně, je po více jak 7 měsících celkem rutinní záležitost. Na Irech je zajímavé, jak jsou přátelští, ale úplně se mi to nezdá jako upřímné. Kdykoli nějakého zákazníka potkám, tak hned zdraví a ptá se, jak se mám. To je taková místní forma pozdravu.
Doprava? Autostop!
Vzhledem k místní infrastruktuře je komplikované se z Kilmallocku vůbec někam dostat. Autobusy do Limericku jezdí 2x denně a do Charlevillu také. Přišel jsem ale na způsob jak to obejít a to je autostop. Irové moc tento druh dopravy nevyužívají, tak jsem začal sám podnikat výlety i do vzdálenějšího okolí a je to skvělá zábava. Cestou si procvičím angličtinu, popovídám si o radostech a strastech s místními a doporučí mi místa na objevování.
Kontrast historie a současnosti
To ticho s výhledy do okolí je nezapomenutelný zážitek
V Irsku je naprosto unikátní ten kontrast historie a současnosti, kde téměř všude se nachází polorozpadlé pevnosti, zříceniny, pozůstatky po dřívějších obydlích … a vedle toho stojí moderní města. Několikrát jsem vyrazil do přírody, kde na turistických cestách v přilehlých horách nepotkáte nikoho. A to ticho s výhledy do okolí je nezapomenutelný zážitek. Příroda je tady krásná. Je jen velká škoda, že neustále i při běžných procházkách narazíte na všudypřítomné odpadky, zejména různé plastové obaly.
Po mém, více jak 7 měsíčním pobytu zde, jsem si uvědomil, jak se zlepšuji v mých znalostech angličtiny, a jak mě to baví a posouvá dál. Přišel jsem na to, že cestovat je můj smysl života a budu v tom pokračovat dál. Irsko je místo, které stojí za to objevit. Vím, že zde nejsem naposledy.
Sbohem a šáteček,
Honza
