Na rozdíl od většiny mých spolužáků, kteří měli za cíl dostat se na vysokou školu, jsem se rozhodla udělat si tzv. Gap Year, neboli rok pauzy od školy, a vyplnit ho nějakou zahraniční zkušeností.
Patříš k těm, co potřebují před výběrem další profesní dráhy nějaký čas na to, abys zjistil/a, co vlastně v životě opravdu chceš? Můžeš se rozhodnout pro „Gap Year“ stejně jako naše klientka Jana. Zajímá tě, jak se jí v Londýně daří a zda své volby nelituje?
Pauza od školy /Gap Year
Školní rok 2018-2019 byl pro mě ve znamení maturity. A na rozdíl od většiny mých spolužáků, kteří měli za cíl dostat se na vysokou školu, jsem se rozhodla udělat si tzv. Gap Year, neboli rok pauzy od školy, a vyplnit ho nějakou zahraniční zkušeností. Třeba jen na chvíli. Na pár měsíců. Jak se mi to bude líbit…
Londýn s agenturou Czech-us = jasná volba
Že to bude Londýn, to byla jasná volba. Chtěla jsem sem už od svých dvanácti let, kdy jsem byla hnaná vidinou svých celebritových idolů (to jsem si ještě neuvědomovala, že Londýn je na počet obyvatel přibližně stejně velký jako Česká republika), dále mě lákaly možnosti, které město nabízí, a také jsem ho zvolila proto, že právě agentura Czech-us zde zprostředkovává své programy.
Že s touto agenturou neudělám krok vedle, jsem si byla jistá předem, jelikož jsem se s nimi setkala již dvakrát. – Poprvé na veletrhu Go Global v říjnu 2018 a podruhé v lednu 2019 přímo s jejich koordinátorkou Terezou Sychrovou, která zodpověděla všechny mé otázky, díky čemuž jsem nemusela být nadále na pochybách, zda se s agenturou rozhoduji správně ☺.
Počátky v Londýně
Po podepsání smlouvy v červenci 2019, zaplacení registračního poplatku, sepsání životopisu, koupení letenky, obdržení předodletové orientace a absolvování skype pohovoru v angličtině s Gabrielou Reimovou (koordinátorka agentury Czech-us v Londýně) jsem 16. září 2019 konečně vyrazila a již v 6:35 anglického času jsem přistála v Londýně na letišti Stansted.
Cestu jsem buď prospala, nebo proplakala. Nešlo ale o slzy smutku. Samozřejmě, že jsem nebyla šťastná z opouštění rodiny, přátel a domova (jsem na tyto věci tak trochu citlivější :D), ale hlavně jsem byla natěšená a zvědavá, co mi tento krok do neznáma přinese.
Na letišti jsem nasedla na autobus National express, na který jsem měla předem koupenou jízdenku. Trochu jsem to však popletla a místo zastávky Finchley Road, kde jsme se měly setkat s Gabrielou, jsem jela směrem na Victoria Station. Gabriela mi ale poradila, a tak jsem hned ze začátku měla možnost použít metro (můj největší strašák), kterým jsem pak na Finchley Road dojela.
S Gabrielou jsme vyřídily potřebné informace jako bankovní účet, NIN, telefonní číslo aj. Hlavně jsem konečně díky ní pochopila systém londýnského metra, a tak jsou od té doby mé cesty ušetřeny o zbytečný zmatek.
Ideální poloha bytu
Dále jsem jela do ubytovací agentury na zastávku Walthamstow Central. Zde jsem dostala klíče a stěhování začalo.
Poloha mého bytu je ideální. Bydlím přesně 2 minuty od zastávky metra a vlaku a 3 minuty od autobusu.
Hledání práce
Nadcházející týden byl tedy ve znamení hledání práce. Prošla jsem třemi pohovory a dvěma „trial shifty“ (zkušební směny).
Jelikož se jednalo o mé první pohovory vůbec, měla jsem trochu strach, ale byl zbytečný. Nakonec jsem zvolila práci, ve které mám volné víkendy. – Ráda cestuji, a tak je tento volný čas pro mě velmi důležitý.
Během tohoto týdne jsem mimo pohovory měla spoustu volného času. Bylo nádherné počasí – pravé babí léto. Snad bych to mohla nazvat přímo ještě létem, protože sluníčko svítilo po celý den a Londýňané si ho velmi užívali – chodili jen v tričku a posedávali v parcích (klidně i na zemi, když jinde nebylo místo, a prostě si libovali).
Objevování zajímavých míst
Našla jsem spoustu příjemných a zajímavých míst. Mými favority se stala galerie Tate Modern (bývalá elektrárna, která od roku 2000 slouží jako muzeum moderního umění) a malý parčík, který je před ní.
Vždy, když jdu kolem, potkám zde nějakého mladého talentovaného hudebníka. V nejvyšším patře samotného muzea se nachází vyhlídka, odkud je krásný pohled na město. To všechno zadarmo, a bez front!
Hned vedle je mimochodem divadlo Globe, které nabízí jak představení, tak prohlídky prostorů.
Další, ale trochu odlišný výhled na Londýn se mi objevil z Primrose Hill, což je park umístěný severně od Regent’s parku, známého pro svoji zoo. Je zde úžasný klid.
Pro takovéto túry po městě se mými nejlepšími přáteli staly mobil + mapy, power banka a pohodlné boty. – Doporučuji stáhnout si do mobilu i mapu londýnského metra – v porovnání s papírovou mapou to ušetří práci (když se například během přestupu potřebuješ rychle podívat, kam jít dál).
Práce v řetězci EAT
Velkou část víkendu jsem proležela, jelikož na mě padla nějaká chřipka. Bylo to nejspíš dané změnou prostředí a stresem. Nicméně za dva dny jsem byla zase v pořádku a v úterý jsem tedy byla připravena na svůj první den v práci!
Dělám v řetězci EAT, který nabízí zdravé alternativy rychlého občerstvení – saláty, sendviče, kávu nebo smoothies.
Pracuji od šesti ráno do tří hodin odpoledne. Jezdím v 5:25 prvním ranním metrem, které je vždy plné ještě spících, nebo napůl probuzených lidí (tak jako já :D).
Metro je jedna z věcí, na kterou se mi hůře zvyká. Je zde i v zimní době opravdu velké horko, které ještě více kontrastuje s chladnem venku.
Komunikace v angličtině a anglický přízvuk
Moji kolegové v práci jsou sice z různých koutů světa, ale domluva s nimi je v pořádku. Když ale mluvím s rodilými Brity, tak jsem někdy ráda, že pochytím aspoň jejich hlavní myšlenku :D. – Anglický přízvuk mám moc ráda, ale člověk si na něj prostě musí zvyknout.
Užívání si města
Přes týden tedy pracuji a převážně o víkendu si užívám města.
Již jsem si zařídila permanentku do fitness centra. – Doporučuji zařídit si ji ještě před první návštěvou, ať potom nestojíš před vstupem, který po tobě chce heslo k průchodu, které nemáš, a nemusíš prosit příchozí, ať ti zavolají někoho z recepce, kdo ti pomůže :D).
Navštívila jsem zajímavá místa jako například čtvrť Soho (kousek od přelidněné Oxford Street – je tu spousta sympatických restaurací, barů a hospůdek s živou hudbou), Borough Market se street food (v neděli ale zavřený!), Hyde Park (a jezírko, kde se všechna zvěř přibližuje nezvykle blízko, pokud máš v ruce jídlo) nebo čtvrť Greenwich s krásnou univerzitou, přístavem, vyhlídkou a marketem. Také jsem z Tower Bridge viděla jeden z nejkrásnějších západů slunce.
Okouzlení Londýnem
Londýn mě tedy jednoduše okouzlil a jsem zvědavá, co dalšího mi přinese.
I když to není vždy jednoduché (převážně kvůli stesku po domově, protože – znáš to: „Mami, a na kolik se pere tohle?“), tak si vážím této zkušenosti a snažím se vše nasávat plnými doušky!
P. S.: Pokud tě Janin příběh inspiroval a chtěl/a bys taky na čas vyrazit na zkušenou někam do zahraničí, obrať se na naše koordinátory a prober společně s nimi své možnosti ☺.