(Po-Pá: 9-15)

Dominik se s námi účastnil programu Práce ve Španělsku a sepsal velmi podrobného rádce pro další účastníky. Pouze prosím o zohlednění, že se jedná o shrnutí z roku 2013. Letošní podmínky se mohou mírně lišit a vždy je najdete na stránce programu. A teď již Dominikův článek.

Již je to dva roky, co jsem ve Španělsku na pobřeží Středozemního moře pracoval v campingu Playa Montroig. Jsem rád, že jsem měl tu příležitost a že jsem mohl do Katalánska jet, protože ze začátku to vypadalo, že své léto strávím někde úplně jinde.

V březnu 2012 jsem se rozhodoval, kde strávím svoje léto. Studoval jsem na španělském gymnáziu a tak jsem chtěl léto strávit kdekoliv ve Španělsku, nebo ve Velké Británii, abych zdokonalil svoji angličtinu. Navíc jsem chtěl být v jedné z těchto zemí co nejdéle. Ve Španělsku a Anglii jsem byl již předtím, ale nikdy na delší dobu, jakou by byly třeba 2 celé měsíce. O společnosti Czech-us jsem toho moc nevěděl, a tak jsem zvolil větší a známější společnost, se kterou jsem se chtěl do zahraničí vypravit. Při vybírání svého zaměstnání jsem si nakonec zvolil Velkou Británii, protože mě zaujala nabídka, kterou tato známá společnost nabízela studentům, jako jsem byl já. Zaplatil jsem všechny poplatky a čekal. Trvalo to 2 měsíce, kdy se pořád nic nedělo a já jsem začínal mít obavy, že svoje léto nakonec budu muset strávit v Česku. V té chvíli jsem se od spolužáka dozvěděl o nabídce Czech-us, která obsahovala práci ve Španělsku v campingu Playa Montroig. Nechtělo se mi již déle riskovat, svoji práci ve Velké Británii jsem stornoval a šel jsem na pohovor, který předcházel umístění v Playa Montroig.

Playa Montroig resort

Pohovor se španělskými zaměstnavateli
Na pohovor jsem jel do Prahy. Popravdě, byl to již druhý pohovor(doplňkový) a já měl pořádné štěstí, že se ještě konal. V den pohovoru jsem přišel do kanceláře Czech-us, kam se měli dostavit všichni, kteří měli o práci zájem. Bylo to v pohodě, v kanceláři seděli majitel a manažer campingu, kteří se jenom zeptali na pár otázek. Vše probíhalo ve španělštině, ale nemluvili ani moc rychle, ani s moc těžkým přízvukem, a tak se dalo bez problému rozumět tomu, co říkali. Již na pohovoru mě řekli, že se mnou s největší pravděpodobností budou počítat na pozici Denní hlídač.

O několik dní později jsem dostal email, ve kterém byly všechny potřebné informace k mé budoucí práci a zároveň gratulace k umístění.

Doprava do campingu
V campingu jsem měl nástupní den 3. července. Rozhodl jsem se, že pojedu do campingu o pár dní dříve, abych si na nové prostředí trochu zvykl. Za způsob dopravy jsem si vybral letadlo. Bylo to nejrychlejší a asi i nejlevnější. Letěl jsem z Vídně přímo do Barcelony. Po doletu jsem se přemístil vlakem na hlavní nádraží v Barceloně – Sants. Již předem jsem si našel na internetu vlakový spoj, který jede z Barcelony Sants přímo do stanice Montroig (tento spoj jezdil jednou denně). Od tam to bylo už jenom 10 minut pěšky do campingu Playa Montroig.

Na recepci mě uvítala holka, která byla z Česka, a tak jsem nemusel hned začít přemýšlet ve španělštině. Cesta ani nebyla moc dlouhá – ráno ve tři jsem vyjel z Brna a kolem třetí odpoledne jsem již byl v campingu.

První dny v campingu
Camping je hodně veliký. Cesta z jednoho konce na druhý může vzít pěšky i 20 minut. Uprostřed je prostranství, na kterém se nachází obchody a pódium, kde se pořádají různé akce (pracují tam animátoři). Pláže jsou úplně perfektní, voda je čistá a dost teplá.

Všichni pracovníci bydlí na ubytovně, která je na druhém konci campingu, a tak je docela daleko od pláže. Po nějaké době si člověk zvykne, protože mu nic jiného nezbyde. Před dvěma roky tam zavedli internet, kam jsme se mohli za poplatek připojit přímo z pokoje, nebo jsme mohli využít internetovou kavárnu uprostřed campingu, kde byl internet zadarmo.

Měli jsme zadarmo snídaně, obědy a večeře. Jídlo se každý týden opakovalo, ale bylo dobrý a nikdy nebyl problém s tím, že by někdo měl málo. Já vždycky všechno maskuju kečupem, takže mě chutnalo všechno.

První den v práci byl, jako všechny první dny, o něco složitější. Neznal jsem přesně camping a ani místo, kde jsem si měl vzít kolo, na kterém jsem měl celý den jezdit. Nakonec to vyřešili jednoduše – přiřadili mě k jednomu pracovníkovi z Česka, který tam už byl dva týdny a už všechno znal. Ten mi vše vysvětlil a od příštího rána jsem již věděl, kde se co v campingu nachází.

Další dny byly podobné až do konce pobytu. Jezdil jsem celý den na kole ve své zóně campingu, kde jsem měl za úkol dohlížet na klienty a řešit jejich případné dotazy. Nebyla to sice těžká práce, ale bez alespoň základní znalosti angličtiny bych se tam neobešel. Rozvrhy práce dělal vedoucí. Já jsem většinou pracoval od 8 do 2 a pak od 5 do 7 večer. Večer po práci se dalo jít do místních klubů, které jsou součástí campingu. Pokud zrovna není někdo unavený, je to ideální způsob, jak zakončit den.

Samozřejmě jsem nepracoval každý den. Každý má jednou týdně jeden den volna, které může trávit, kdekoliv se mu zachce. Já jsem jel buď do města (Barcelona, Reus, Cambrils, Salou), nebo jsem zůstával na pláži.

Platové podmínky
Plat se dostává jednou za měsíc a posílá se na účet. I když se u některých objevily problémy s tím, že peníze nepřišly ve stejný den jak ostatním, nakonec všichni dostali svoji výplatu v pořádku. Nestalo se ani jednou, že by se zaměstnavateli do placení nechtělo.

Druhá část srpna a poslední dny
Jak se začne blížit září, počet klientů postupně začíná klesat. Je to dobré, protože práce se stane ještě jednodušší, než byla předtím. Tak i tak se ale blíží konec celého pobytu a je potřeba si začít plánovat letenky zpět do Česka. Zapomněl jsem dodat, že já si kupoval jenom jednosměrné letenky, protože jsem nevěděl přesné datum mého posledního dne v práci. Kdybych si koupil letenky dohromady, vyšlo by mě to o něco levněji, ale s tím už se nedalo nic dělat. Zpátky jsem letěl z Barcelony do Vídně a dále autobusem do Česka.

Závěrem
Když jsem přijel domů, bylo zde ještě větší teplo než ve Španělsku. Taky jsem si uvědomil, že sem tam ještě mluvím omylem španělsky. Polovina rodiny mě skoro ani nepoznala, protože jsem byl po dvou měsících dost opálený. Bylo to výborné léto, navíc jsem si vydělal hezké peníze, takže jsem se neměl vůbec špatně. Myslím, že tento způsob práce/dovolené je spojení příjemného s užitečným.

Zaujal Vás program? Registrovat se do programu

Čtěte dále

Honza: Na brigádu do Německa jezdím několik let, pomohlo mi to zbavit se stereotypu

Jan Žižka je vysokoškolský student, který se už několik let vydává na letní brigádu do sousedního Německa. V dnešním rozhovoru… Více

Lukáš o práci na Kosu: Zahraniční zkušenost je extrémně důležitá, naučil jsem se samostatnosti

Lukáš se rozhodl pro nový začátek. Odešel z práce, kterou měl v Čechách, sbalil si pár věcí a nasedl do… Více

Šest týdnů u Bodamského jezera: Naše cesta za zkušenostmi a odpočinkem

Na část našeho letošního léta jsme se, s mojí sestrou, rozhodly vydat za novými zkušenostmi do zahraničí. Nakonec jsme vložily… Více

Jak jsem pracovala jako recepční v Bavorsku

V červnu 2024 uběhly 2 roky od mého prvního výjezdu do Německa přes agenturu Czech-us. Práci v restauraci na ostrově… Více

Chcete zasílat články
z našeho Blogu?

Kliknutím na tlačítko odeslat beru na
vědomí nezbytné zpracování osobních údajů.

© 2003-2024, Czech-us, v.o.s., Czech-us Work and Travel, s. r. o., Czech-us Studium v zahraničí, s.r.o., Czech-us Práce v zahraničí, s.r.o., info@czech-us.cz