Karin Drozdová z Dánska: „Nikdo není tak nadšený jako já“

Studium a život v Dánsku

Proč studium v Dánsku? Do Anglie šlo už hodně mých kamarádů … Nejsem jako všichni, to zaprvé… Nechci mluvit anglicky jen s Angličany, ale s celým světem… a nejsem moc teplomilný člověk… a tak se Dánsko zdálo skvělou příležitostí .

Teď už jsem si jistá. Udělala jsem skvělé rozhodnutí jít sem studovat. Když si tak chatuju s bývalými spolužáky z gymplu, zjišťuji, že nikdo není tak nadšený jako já… Mému nadšení (asi pochopitelně) předcházelo pár prvních krutých dní. Teď (měsíc a půl po příjezdu) se usmívám a pomalu, ale JISTĚ, si zvykám na „dánský život“.

Bydlení

Bydlím s Vietnamkou. Naše shledání bylo úplně náhodné. V červenci na KICK-START PROGRAMU v kuchyni u vaření pudingu … Měla jsem na ní opravdu štěstí. Je moc hodná, studuje stejný obor o semestr výš a se vším je ochotná pomoct a poradit. Bydlíme spolu v obrovské budově, která má 16 pater. Máme z oken dechberoucí výhledy.

Můj nový domov a výhled z okna. Při pěkném západu Slunce je výhled k nezaplacení!

První dny pro mě bylo důležité si náš byt pozměnit k obrazu svému. Za tři dny jsem si pokoj dokonale zútulnila (především s pomocí produktů řetězce IKEA) a začala se ve svém novém domově cítit trochu jako doma.

Babysitting

Má spolubydlící mi taky pomohla najít první práci. Je to bez smlouvy zatím, jen tak, na výpomoc. Dělám babysitting 2,5 ročnímu Antoanovi. Stavíme autíčka, dráhy, blbneme. Jeho máma je mexičanka, tatínek je dán. Malý Antoan je zmatený jak lesní včela a mixuje dánštinu se španělštinou… to je tak když někdo vyrůstá v bilingvní domácnosti. Ale je zatím dost malý, tak vůbec nevadí, že na něho mluvím anglicky, anebo rovnou česky!

Babysitting s malým roztomilým Antoanem.

Volný čas

Žjišťuji, že je tady spooousta možností jak využít volný čas a nadchla jsem se už pro tolik věcí, že se bojím, abych to vlastně všechno stihla. TYPICKÁ JÁ :-).

Třeba zrovna před týdnem jsem byla na jednom běžeckém závodě. Byl to závod škol – středních a vysokých. Běželo se 3, 6 nebo 9km, jak kdo chtěl. Hrálo se o velké peníze a další ceny. Věděli jsme s mými spolužáky, že v konkurenci nemáme šanci, tak jsme si 3 km zaběhli, abychom se alespoň zúčastnili.

Každému z účastníku udělali fotku se školní vlajkou.

Studium

Škola mě zajímala už od začátku. Prvních pár dní jsme se seznamovali se spolužáky, učiteli, předměty a různými programy, které budeme muset využívat. Ve třídě nás je 35. Přes Francouze, Slováky, Čechy, Bulhary, Rumuny a další evropské země až po Austrálii, Somálsko a Ugandu. Co jsem nečekala a mile mě překvapilo, že asi třetina mých spolužáku jsou dáni. Zvláštní je pozorovat ty multikulturní odlišnosti nejen co se týká náboženství, ale i stravy a vyjadřování.

Moje škola. Můj kampus. Tento je úplně nový, proto se ještě dodělávají poslední úpravy.

Studium je těžší a těžší, ale také čím dál zajímavější. Vzdělávací systém je úplně jiný, učitelé jsou lidé úspěšní v oboru, který učí a nadšeně předávají všechny své znalosti a zkušenosti. Děláme spoustu projektů, pracujeme ve skupinách, všechno ukazujeme na složitých příkladech a vymýšlíme nejvhodnější řešení. Žádná otázka není hloupá. Důležité je si uvědomit, že převykládat knihu nestačí! Pokud teorii neaplikuješ do praxe  nevíš, neznáš, končíš. Na celodenní angličtinu si zvykám. Pořád tady cítím tu bariéru, že ještě neumím reprodukovat všechny myšlenky, které bych chtěla. Ale to je jen otázka času.

Dánština

Začla jsem navštěvovat kurzy dánštiny. Dánština převzala hodně slov z němčiny, tak pro Němce a další, kteří německy trochu „šprechtí“ je jednoduší s dánštinou začít. Já jsem ovšem o němčinu nikdy ani nezakopla a dánština je pro mě něčím nevídaným. Nejtěžší na ní je rozhodne výslovnost. Beru to jako výzvu!