Podobné panické stavy zažívá spolu se mnou asi stovka dalších hráčů, kteří se rozhodli upsat své duše a životy mafiánské hře Assassin. Říkáte si po tom hororovém úvodu, co je to za šílenost? Městské hry ve stylu italské mafie fungují v Česku už řadu let. Jde o role-playovou záležitost, kdy se vžijete do postavy mafiána, který stíhá po městě své oběti a posílá je na onen svět podřezáním zubním kartáčkem. Zároveň je i on pronásledován ostatními hráči, takže paranoia první‑ ho stupně je zaručena. Kromě akčních honiček temnými uličkami vás nemine ani řešení šifer a hlavolamů či opulentní společenské akce, na kterých vaši kolegové z podsvětí odloží (nebo alespoň dobře schovají) zbraně a chvíli se baví jako sofistikovaní pánové a dámy. I když se mafiánské pletky zprvu tváří jako nenáročná volnočasová aktivita, pohltí vás brzy do té míry, že po pár týdnech hraní chodíte ozbrojení pomalu i spát, a když se s vámi nedejbože dá někdo cizí do řeči, okamžitě větříte zradu…
„Po pár týdnech hraní chodíte ozbrojení pomalu i spát…“
Kde všude se hraje?
OLOMOUC
Zdejší Mafie funguje už skoro deset let, a to na principu „individuálního lovu“. Na začátku hry dostane každý hráč přidělenou oběť, kterou musí vypátrat a zneškodnit buď klasickým podříznutím zubním kartáčkem, za‑ střelením vodní pistolí či jedem. Obdrží o ní základní informace, tedy jméno, bydliště, fotku apod., zbytek už záleží na jeho investigativních dovednostech. Když mafián zneškodní jednoho spoluhráče, je mu přidělen další, vítězem se stává ten, kdo má na konci na kontě nejvíc „mrtvol“.
Další info na: www.mafie‑olomouc.cz
PRAHA
Mafie hlavního města funguje na stejném systému jako ta olomoucká. Jediný drobný rozdíl tkví v tom, že namísto kartáčku používají zdejší zabijáci bílou rukavici.
Další info na: www.mafie.podsveti.cz
BRNO
Brněnský Assassin se od svých příbuzných liší především tím, že hra je týmová. Mafiáni se seskupí do dvanáctičlenných rodin a z nahodilého lovu se tak stává často velmi sofistikovaná a organizovaná záležitost. Každý tým má své ranaře, support i geniální mozky, které celou akci do detailu naplánují a na dálku řídí. Není třeba jít po konkrétním hráči, rodina může uspořádat hon, na koho se jí zachce. Stejně jako v Olomouci, i v Brně je osvědčenou vražednou zbraní zubní kartáček.
Další info na: www.brno.assassin.cz
„Každý tým má své ranaře, support i geniální mozky, které celou akci do detailu naplánují a na dálku řídí.“
Na několik otázek ohledně fungování českého podsvětí se uvolil odpovědět Padrino Sorniore, služebně nejstarší člen brněnské Společnosti:
Jak vůbec brněnský Assassin vznikl?
Počátky sahají do roku 2003, kdy se několik kamarádů na Právnické fakultě MU domluvilo na krátké hře po vzoru podobných v za‑ hraničí. Následující rok se hra rozšířila na celou fakultu a později na celou Masarykovu univerzitu. Od roku 2006 již existuje tematicky v současné podobě. V roce 2007 vznikl Assassin i na VUT. O dva roky později byly obě hry sloučeny pro všechny brněnské studenty a později pro všechny plnoleté.
Jaký byl zatím nejšílenější způsob zabití?
Vrahem byl jeden z legendárních hráčů, který byl postrachem a měl na kontě mnoho zářezů. Na MZLU se proplížil na hodinu informatiky, jelikož se mu nepodařilo najít příležitost odstranit svou oběť v klidu před hodinou. Aniž by čekala vyšší míru nebezpečí, hlídala si oběť záda velice aktivně, jakýkoliv pohyb viděla. Studenti na začátku hodiny psali test. Náš vrah do poznámkového bloku napsal zprávu ve stylu: „Dobrý den, hraji takovou hru a potřeboval bych, abyste zabavil toho člověka vpředu,“ a když cvičící přišel až k němu, jen na něj ukázal. Doktorand pokrčil rameny se slovy: „Proč ne?“ a pomalu se vydal do přední řady. Náš vrah se proplížil ve stínu cvičícího a čistým řezem dokonal svou misi.
Co byste poradil „prvohráčům“, kteří nevědí, co od hry čekat?
To nejlepší, co je může potkat, je dřívější hráč. Ten dokáže poradit a navnadit úplně nejlíp. Pokud nikoho takového nenajdou, u nás na webu si mohou přečíst některé pří‑ běhy z vražd a fotky z akcí a meziher, které pořádáme nad rámec hlavní hry. Pokud se do hry přihlásí a dostanou se do skupiny hráčů, ve které není víc zkušenějších hráčů, přiřadíme jim tzv. patrona, který jim cenné rady poskytne ještě před startem hry. Hlavním úkolem hráčů je postupně likvidovat své protihráče symbolickým způsobem ‑ nenápadným přiblížením a přejetím oběti po krku zubním kartáčkem. Smrtí ale hra pro naše hráče zdaleka nekončí. „Mrtvoly“ jsou velmi potřebné pro ostatní živé kolegy, mohou zjišťovat informace na další hráče nebo pomáhat při lovu. Mimo to vymýšlíme spoustu doplňkových aktivit prakticky na každý den hry, kterých se mohou účastnit všichni. Přibližně v polovině pětitýdenního herního období se odehraje velká akce pro všechny hráče, tzv. mezihra, což je večerní role‑playová akce.