Na hudební akce chodím opravdu často, ale ještě nikdy se mi nestalo, že bych totálně uvízla na čtvrt hodiny uprostřed náměstí namáčknutá na dalších pět lidí (v případě mé kamarádky to byli dva lidi, dva bodyguardi a Tomiho Okamura). Není divu, na letošní Znojemské historické vinobraní dorazilo skoro 87 000 lidí a to už je hodně i na velké znojemské náměstí.
Oslavy vína a historie se konaly ve Znojmě na jižní Moravě 16.-18. září. Znojemské historické vinobraní je největší akcí svého druhu v naší republice.
Nevěděla jsem, kam dřív. Program byl totiž rozdělen na dvanáct scén a všude se něco dělo. Naštěstí se toho dalo stihnout hodně, vinobraní totiž probíhalo tři dny.
,, Znojemské vinobraní má velmi dobré renomé – a to nejen krásnou kulisou historického města a výborným vínem zdejších vinařů, ale také proto, že si v pestrém programu najde opravdu každý to své.“ uvedl místostarosta Jan Grois.
Dorazila jsem na Bratry Ebeny a i přesto, že jim trošku blbla technika, tak k vínku to byl více než příjemný koncert. Po něm byla na Masarykově náměstí menší pauza a tak jsem se vydala prozkoumat voňavé uličky. Kromě vinných a burčákových stánků (což byla většina) to tu vonělo pečeným prasetem, staročeským trdlem, klobásami a frgály. Člověk nevěděl, co si dát dřív. S plným bříškem jsem se pak vydala prozkoumat stánky s ručně vyráběnými svíčkami, náramky a historickými předměty. Mezitím jsem se dostala na Horní náměstí, kde už nějakou dobu vyhrávala Dechová hudba Amatéři z Dobšic. Hráli pěkně, ale jelikož to není úplně můj styl, tak jsem se jala objevovat další kouty. Na Václavském náměstí se střídala šermířská vystoupení, středověké pohádky, tanečnice a kapely. Ať už jsem byla u nějakého vystoupení nebo ne, na každém kroku jsem v ulicích potkávala šermíře, rytíře, prince a panoše.
V Hradebním příkopu pak byl připraven program pro děti, pohádky a žonglérská vystoupení.
Atmosféra středověku na vás dýchala na každém kroku, ať už v Uličce chudiny nebo na Kolbišti.
Mezitím jsem dorazila zpět na Masarykovo náměstí, sešla se s přáteli a šli jsme si užít rockový nářez kapely Katapult. „Někdy přííštěěě“ a „Tu noc hořely, padaly hvězdy“ zpívalo už skoro celé opojené náměstí.
V pauze před Jeleny jsme si zašli ochutnat něco dalšího (opět velmi dobrého) a těšili se na kapelu. Ta opět potěšila. Jejich hudba prostě pohladí na srdci.
Po nich už následovalo největší lákadlo, unikátní průvod krále Jana Lucemburského. Účastnilo se ho více než 450 kostýmovaných postav. Bylo to nevěřitelné. Rytíři, dvorní dámy, kejklíři, žebráci, zloději, velbloudi… Vše zakončila velkolepá ohňová show na hlavní tribuně. Role krále se opět ujal znojemský rodák Miroslav Hrabě a jeho krásnou polovičku ztvárnila znojemská herečka Šárka Drozdová.
Po průvodu už náměstí bylo úplně zaplněné a na pódiu se začal chystat Divokej Bill. U téhle kapely mě mrzelo jediné a to, že jsem se nedostala blíž přes ty stovky lidí.
Když jsem přes noc vstřebala zážitky, tak jsem se do ulic vydala na novo. Ani sobota nebyla na vystoupení o nic chudší, ba naopak.
Na Masarykově náměstí to rozjela Marta Jandová. Ta se na znojemské vinobraní vybavila. Na konci se dokonce převlékla ze svého rockového oblečení do kroje. Ze znojemského vinobraní si ale odvezla nejen skvělý pocit, že rozezpívala velkou část náměstí, ale i vyplavené auto. No jo. Burčák.
Poté jsem zamířila na Lucrezii Borgii. Což je kapela, která hraje hudbu inspirovanou středověkými či renesančními motivy a používá repliky dobových nástrojů.
Neopomněla jsem zavítat ani na Znojemský hrad a k Rotundě sv. Kateřiny, kde probíhala degustace vín. Tam už se nohy i jazyky pletly všem.
Na hlavním náměstí se zatím připravila slovenská kapela I.M.T. Smile. Jejich rytmická taneční hudba roztancovala i nenapité, ale těch bylo pomálu.
Na Báru Polákovou Na Káře se už lidé ani nevešli. Poslouchali z postraních uliček a z různých cestiček. Koncert jsem ale nestihla celý, jak už jsem říkala, programu bylo až až a zrovna tohle se krylo se Škwory. A Škwoři stáli opravdu za to. Zpěváka mrzelo, že je pódium tak daleko od lidí, ale i tak zavítal potřást si s předními řadami rukou. Na závěr si Škwoři nechali tématickou píseň Síla starejch vín.
Hned poté následoval opravdu velkolepý ohňostroj. Úžasný a dokonalý, doprovázený hudbou z Harryho Pottera.
Letošní Znojemské historické vinobraní bylo opravdu povedené a ještě teď jsem plná dojmů. Jediné, co bych organizátorům vytkla, tak je pódium opravdu daleko od posluchačů.
Každopádně už se nemůžu dočkat dalšího ročníku.