JAK TO VŠECHNO ZAČALO

Koloběh cest, studií, získávání zážitků a zkušeností začal tmavovlasé, usměvavé dívce již na matematickém gymnáziu v Bílovci. Tam potkala zakladatele mezinárodní střední školy, na kterou se za příslib pokračující angažovanosti v dobrovolnické činnosti dostala mezi prvními studenty. Čistě z pragmatických důvodů si vybrala program končící klasickou maturitou, i když měla možnost zvolit si mezinárodní zkoušky IB. Ty by se jí ale nevyplatily, protože některé české vysoké školy IB neuznávají a striktně vyžadují českou maturitní zkoušku. Jak se ale dostala na střední do Washingtonu? „Rozhodnutí to bylo asi více méně spontánní. Prostě jsem chtěla zažít něco netradičního, získat nové zkušenosti a poznat život za oceánem,“ vysvětluje Lucka, proč odjela na rok studovat do USA. „Asi to není pro každého. Prvních pár týdnů až měsíců může být krušných, ale rozhodně to stojí za to, obzvlášť pokud byste rádi vyjeli na VŠ do zahraničí. Přidanou hodnotou celého pobytu je fakt, že studenti bydlí přímo  v amerických rodinách, takže mohou poznat opravdu autentický život běžných obyvatel. Hostitelé se hlásí dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu, tím pádem je zajištěna upřímná snaha a touha rodin ubytovat u sebe zahraničního studenta. Jenom dlouhodobým pobytem je možné cizí zemi, její obyvatele, zvyky a koneckonců sami sebe opravdu poznat,“ dodává k svému ročnímu výletu a doplňuje klasickou mantru: „Jazyk se nejlépe naučíte životem za hranicemi.“

KAM TEĎ?

Po návratu z USA si mohla zopakovat třetí ročník střední školy, anebo zkusit tzv. „rozdílovky“ a jít rovnou do ročníku čtvrtého. S pocitem, že nemá co ztratit, se rozhodla pro druhou, nakonec úspěšnou možnost. Díky tomu odmaturovala se svojí původní třídou a na stole byla otázka, co dál. „Vždy mě to táhlo k jazykům, hlavně angličtině a španělštině, ale studovat je mi přišlo zbytečné,“vysvětluje Lucka, jak se rozhodovala při výběru dalšího vzdělávání. Přihlásila se na několik českých vysokých škol a na pět univerzit v Anglii. Na většinu oborů se dostala, takže zbývalo pouze vybrat. Nakonec rozhodlo jedno červencové ráno, kdy se Lucka vzbudila a prostě věděla, že půjde studovat na University of Kent. Bakalář ve Velké Británii s ročním pobytem v Madridu dokázal skloubit zájem o jazyky s dalším studiem. Jako hlavní obor si zvolila mezinárodní vztahy a politologii. „I když znalosti nabyté na univerzitě v Kentu a Madridu nepoužívám každý den v práci, velmi se mi hodí pro vysvětlování politických situací v zemích, kam posíláme naše studenty“ dodává dnes už koordinátorka zahraničních studijních pobytů v agentuře Czech-us.

RADY K NEZAPLACENÍ

Britské univerzity neorganizují přijímací zkoušky, jako ty české, ale studenty si vybírají trochu jinou cestou. Klíčovou organizací je UCAS (Universities and Colleges Application Services) zaštiťující téměř celý přijímací proces. Ten začíná podáním přihlášek (maximálně na pět univerzit), jejíchž součástí musí být tzv. personal statement, což je něco jako motivační dopis. Zájemce o studium by v něm měl popsat sám sebe, důvody výběru daného oboru, co od školy očekává, a co naopak jeho přítomnost škole přinese a proč by měl být přijat. I když personal statement představuje klíčový dokument, není jediný. Přihlášku by měly doplňovat reference učitelů, zaměstnavatelů nebo sportovních trenérů. Za zmínku stojí cokoliv, co studenta nějak odlišuje, nebo co je na něm zajímavého. Ať už to jsou úspěchy v badmintonu nebo dobrovolnická činnost v místním domově důchodců. Mimoškolní aktivity dokreslují obraz jedince a univerzita si díky nim dokáže sestavit co nejpestřejší studentskou základnu. Lucie, která se dodnes věnuje dobrovolnictví, jako například překládání pro OPU (Organizace pro pomoc uprchlíkům), měla zkušenosti z této oblasti už na střední škole, ať už se jednalo o doučování nebo rozlévání polévky bezdomovcům. „Uvědomuji si, že ne každý má takové možnosti, jako jsem měla díky podpoře rodičů já, a chtěla bych touto formou aspoň něco pomyslně vrátit.“ dokresluje svou motivaci Lucka.

V případě, že univerzitu zaujmete, kontaktuje vás s nabídkou – „conditional offer.“ Ta definuje, jaké známky musíte mít z maturitní zkoušky, abyste úspěšně prošli celým přijímacím procesem. Přijetí s takovou podmínkou je bezpochyby úspěch, i tak mějte v záloze nějaké zadní vrátka, kdybyste u maturity prostě neměli svůj den.

STUDENTSKÝ ŽIVOT NA PLNÉ OBRÁTKY

Po přijetí zbývá zařídit si kolej a můžete vyrazit. Z Lucčina vyprávění je jasné, že prostřední britských univerzit tvoří přátelskou a vstřícnou atmosféru. Hned první týden školy na prváky čeká tzv. „fresher´s week“ v rámci kterého se dozví všechny potřebné informace a dostanou odpovědi na své otázky. Podstatnou součástí tohoto týdne je představení studentských spolků – „student clubs and societies“. Různorodost zaměření těchto spolků nezná mezí, od společného cvičení jógy po fanoušky společenské hry Monopoly. Pokud skupina studentů funguje pod univerzitou, může využívat nejenom zázemí školy, ale i příspěvky na její fungování. „Dokonce jsme si založili Czech and Slovak society, sepsali stanovy a škola nám posílala příspěvky. Popravdě řečeno jsme je využívali především ke konzumaci piva.“ líčí své zážitky Lucka.

JAKO NEBE A DUDY

Vzhledem ke kombinaci studia mezinárodních vtahů, politologie a španělštiny, měla Lucka možnost vycestovat na rok do zahraničí. V jejím případě se jednalo o univerzitu v Madridu, kde si dokonce našla práci a dokázala ji skloubit se studiem politologie ve španělštině. Prý to šlo bez větších problému, jelikož zaměstnavatelé počítají se zkouškovým obdobím a dávají v té době studentům prostor. Když se ptám na rozdíly výuky v Anglii a ve Španělsku, dostane se mi odpovědi: „Nebe a dudy“. Britský školský systém stojí na samostudiu a individuální odpovědnosti. Na přednáškách se naučíte teorii. Tu si prohloubíte čtením akademických textů. Počítá se s vaší přípravou na každý seminář, kde se probírají reálné situace. Z teoretických znalostí byste si měli utvořit na daný případ názor a následně ho konfrontovat s ostatními spolužáky. Hodnocení se skládá z vaší aktivity, kvality esejů a závěrečných testů. Všechno perfektně organizováno. Studijní oddělení dokáže odpovědět na všechny vaše dotazy a pomoci téměř se vším. Oproti tomu vypadá španělská univerzita dle Lucky mnohem více jako střední škola. „Nacházíte se téměř pořád v jedné třídě se stejnými lidmi. Prověrky mohou přijít kdykoliv a probíraná látka zabíhá především do teoretické oblasti.“ I tak je naše vypravěčka šťastná za obě zkušenosti a rozhodně by své rozhodnutí neměnila.

NÁVRAT DOMŮ

Po roce v Madridu se vrátila dokončit bakalářské studium do Kentu. Po složení poslední zkoušky ji to už táhlo domů. „Kouzlo cestování spočívá v uvědomění si krás domova. Už jsem se hrozně těšila zpátky. Tak jak mě to táhlo ven, tak mě to pak táhlo opačným směrem,“ říká Lucka už v pražské kavárně. „Teď si chci dát na chvíli pauzu a rozmyslet se, jaké magisterské studium si vybrat.“ Na západ od našich hranic není běžné nastoupit další stupeň vzdělání hned, ale nejdřív nabýt pracovní zkušenosti tak, aby vybrané studium mohlo být co nejvíce vyprofilované. I když se Lucie těšila domů, za své zážitky je nesmírně vděčná. „Vycestujte, zkoušejte nové věci, poznávejte nové kamarády, místa a hlavně sebe. Využijte svých možností, rozhodně nebudete litovat“ vzkazuje všem dnešním středoškolákům Lucka.

Pokud Vás Lucky příběh zaujal, a chtěli byste také vyrazit studovat na SŠ nebo VŠ za pomoci agentury Czech-us, neváhejte ji kontaktovat na studium@czech-us.cz.