Na léto v Německu jsem se opravdu těšila
Na odjezd do Německa na tři měsíce jsem se nesmírně těšila. Bylo těsně po mých státnicích a já se nemohla dočkat, až opět strávím léto v zahraničí. Tato zkušenost s prací v Německu nebyla mou první, ale přesto jsem se neskutečně moc těšila. Tentokrát jsem však jela na úplně jiné místo než loni, a tudíž jsem nemohla mít dopředu žádná konkrétní očekávání. Mé představy byly nicméně velice pozitivní a byla jsem otevřená poznávání nového místa i vyzkoušení úplně nové práce. Upřímně řečeno, neměla jsem žádné větší obavy ani strach, protože jsem věděla, že toto léto bude stejně skvělé jako to minulé.
Ostrov Reichenau a první dojmy
Letos jsem se opět vydala pracovat k Bodamskému jezeru, avšak úplně na jinou stranu, směrem k hranicím Německa a Švýcarska. Přesněji řečeno, jednalo se o menší ostrov nazývaný Reichenau, který se nachází přibližně 15 minut autem od Kostnice. Když jsem na ostrov přijela poprvé, měla jsem docela pochybnosti, co budu na takovém lehce odlehlém místě celé tři měsíce ve svém volném čase dělat. V blízkosti mého kempu byly jen samé skleníky, vinice a budovy sloužící k pěstování ovoce a zeleniny. V tu chvíli jsem si pomyslela, že tyto následující tři měsíce budou ještě zajímavé.
Kolegové, kteří se stali přáteli
Po příjezdu do kempu jsem se však seznámila se svými kolegyněmi a kolegy. Z Česka jsme do kempu přijeli pouze tři a ostatní pocházeli nejčastěji z Německa nebo Bulharska. Po pár hodinách mi ostatní důkladně vysvětlili vše potřebné. Později mi také ukázali nejen restauraci, kde jsem měla pracovat, ale i všechny budovy v kempu. Mé ubytování bylo vzdálené jen pár kroků od restaurace a veškerá strava byla kompletně zdarma. Kolegové se během krátké chvíle stali mými přáteli a od prvního dne v kempu až do toho posledního jsme spolu vždy trávili čas.
Pracovní tempo a náročné začátky
Můj běžný pracovní den vypadal tak, že jsem pracovala nejčastěji od 11 nebo 12 hodin dopoledne až do 22 nebo 23 hodin večer. Protože mou náplní práce bylo roznášení jídel z kuchyně k hostům, byly směny občas velice náročné a člověk za den nachodil spoustu kilometrů. K práci samozřejmě patřilo také sbírání talířů a odnášení sklenic, což pro mě bylo ze začátku rovněž náročné.
Po prvním týdnu práce na servisu jsem byla velice unavená a hned po skončení dlouhého pracovního dne jsem šla spát. Spala jsem dokonce nadměrně dlouho, a to až do poledne následujícího dne. Po třech týdnech jsem si však na svou pracovní dobu zvykla a celková náročnost práce už pro mě nebyla takovým překvapením.
Co se týče počtu odpracovaných hodin za den, byly dny, kdy byly směny velice dlouhé, třeba i 12 hodin, ale také dny, kdy jsem pracovala jen 5–6 hodin. Záleželo především na dni v týdnu. Víkendy byly náročnější, zatímco dny v týdnu, například od pondělí do čtvrtka, nebyly tak náročné. První měsíc jsem celkem pracovala šest dní v týdnu, poslední dva měsíce už jen pět dní v týdnu a dva dny jsem měla volno.
Pauzy v práci trvaly buď 30, nebo 45 minut. Za více než šest odpracovaných hodin denně měl člověk nárok na 30 minut pauzy a za více než devět hodin na 45 minut pauzy.
Průměrný měsíční výdělek činil přibližně 2 000–2 200 € čistého. Výše platu závisela také na konkrétním měsíci, tedy na tom, zda se jednalo o začátek, nebo konec sezóny.
Celé tři měsíce utekly velice rychle a po skončení sezóny nás majitelé kempu vzali limuzínou na výlet do Singenu, kde jsme navštívili MAC Museum Art & Cars. Tento zážitek byl naprosto skvělý a myslím, že jsme si ho všichni maximálně užili.
Co mi práce v Německu přinesla?
Za celé tři měsíce jsem se naučila nejen tvrdě pracovat, ale také být odolnější vůči stresu a zvýšené zátěži, na kterou jsem v žádné předchozí práci nebyla zvyklá. Procestovala jsem spoustu krásných míst v Německu a Švýcarsku. Posunula jsem svou němčinu zase o stupeň výš. Poznala jsem spoustu skvělých přátel a lidí, kteří mě naučili dívat se na spoustu věcí odlišným pohledem.
Dále jsem se také naučila, že v některých situacích je nutné být otevřený novým věcem a nespoléhat se pouze sám na sebe, pokud však rady a doporučení pocházejí od zkušenějších lidí. Naštěstí jsem své oči spoustě nových věcí otevřela a tyto tři měsíce práce v Německu vnímám nejen jako příležitost vydělat si peníze, ale především jako možnost osamostatnění, seberozvoje, poznání nových přátel a získání cenných zkušeností a vzpomínek. Krásnější léto a západy slunce jsem mít nemohla.
Irma