Student si nemusí sbalit jediný kufr, překročit hranice Česka, ani opustit svou alma mater. Přesto získají zahraniční zážitek na celý život. Organizace Erasmus Student Network se totiž snaží nezapomenutelný semestr vytvořit nejen studentům přijíždějícím na výměnný pobyt ze zahraničí, ale i těm místním.
Členové spolku Erasmus Student Network (ESN) se o cizince po celý semestr starají, pořádají pro ně workshopy, party nebo výlety a seznamují je s novou univerzitou. „Čeští studenti tak mohou poznat různé kultury či národnosti a vytvořit si kontakty po celém světě. Často vznikají i přátelství na celý život,“ popsala organizaci prezidentka její sekce na Masarykově univerzitě Adéla Fusková.
Studenti z cizích zemí se totiž s těmi místními propojují pomocí takzvaného Buddy programu. Přes něj se před začátkem semestru zájemci o nové mezinárodní kamarádství seznámí a po dobu pobytu výměnného studenta v Česku spolu komunikují. „Naši členové chtějí poznat jinou mentalitu nebo si procvičit cizí jazyk. Často také přijedou z vlastního Erasmu a touží přijíždějícím Erasmákům vrátit to, co sami zažili,“ vyjmenovala důvody připojení se k systému Fusková.
Proto se ke spolku nedávno připojila také studentka pedagogické fakulty Zuzana Illková. „S prací ESN jsem se seznámila na svém Erasmu na Krétě. Můj buddy mi tam ochotně pomáhal se všemi problémy. Účastnila jsem se také různých akcí a říkala si, že bych ráda něco podobného dělala i v Brně,“ vysvětlila Illková. Navíc se také chtěla zbavit strachu z mluvené angličtiny. „A i když to jako rodilá Brňačka nerada přiznávám, poznala jsem také nová místa, která jsem celou dobu měla rovnou pod nosem,“ dodala.
I jako rodilá Brňačka jsem poznala nová místa, která jsem celou dobu měla rovnou pod nosem.
O zahraničního studenta se na jaře letošního roku zatoužila starat i studentka pedagogiky na filozofické fakultě Tereza Horčicová. „Líbila se mi mezinárodní atmosféra spolku, a že v něm nikdo nemá problém mluvit anglicky. Všechny nás totiž spojuje téma cestování, a proto si máme vždycky o čem povídat. Je to navíc skvělá příležitost, jak si zkusit organizaci eventů a rozvíjet sám sebe,“ vyprávěla Horčicová.
Provádět Erasmáky po městě, pomáhat jim s nákupy a chodit s nimi na pivo však není to jediné, co mohou čeští studenti v ESN zažít. Nezisková organizace spadající pod Masarykovu univerzitu totiž vznikla před sedmnácti lety a od té doby své aktivity značně rozšířila. „Podzimní semestr jsem převzala funkci takzvaného Causes Supporter. Ten má na starosti akce nespadající pod party, kulturu ani sport, ale spíše se snaží studenty něco naučit,“ přiblížila Horčicová svoji zkušenost.
Organizace proto pořádá i akce jako sázení stromů, uklízení odpadků či venčení pejsků z útulku. „Erasmus totiž není jenom o studiu nebo party. Chceme, aby studenti poznali také zdejší kulturu, obyvatele a městu třeba i nějak pomohli,“ vysvětlila prezidentka ESN Masarykovy univerzity Adéla Fusková.
Členové studentské organizace tak mohou zkusit i vedení jednotlivých týmu či workshopů. Postupně se mohou vypracovat také na národní, nebo mezinárodní úroveň. V Evropě má totiž ESN víc než čtyři sta sekcí. „Vypomáhat se u nás ale dá i s financemi, grafikou, focením či programováním. Člověk se u nás zkrátka vyblbne a zkusí nové věci,“ popsala Fusková s tím, že leadership nebo pořádání akce pro osm set zahraničních studentů se v životopise moc hezky vyjímá.
Erasmus není něco, co můžou studenti zažít jen s pokročilou angličtinou a lehkým oborem.
Spolek také pořádá i různé výlety a exkurze do zahraničí, nechybí ani pravidelné party v klubech nebo místech jako je tramvaj či loď. Na jaře pak pro zahraniční studenty přichystá ESN i pravý český ples. „Děláme také pravidelné prezentace o jednotlivých zemích a kvízové večery. Ty teď ale kvůli pandemii musíme připravovat online. Pokud to ale jde, snažíme se i o fyzické aktivity, aby měli Erasmáci co nejlepší zážitek,“ přiblížila Fusková s tím, že na podzim se její organizace stará o osm set studentů, na jaře pak asi o polovinu méně.
Za zahraničními zážitky i v době koronaviru
Spolek se ale rozšiřoval i navzdory omezeným aktivitám a jarní státní karanténě. Přidali se k němu totiž také studenti, kteří kvůli šíření koronaviru nemohli odjet na vlastní Erasmus. „Členové nám pomáhají vytvářet dobrou pověst univerzity v zahraničí. Je to dobrá reklama, Erasmáci pak doma kamarády navnadí, aby sem přijeli také. Nebo se sem třeba sami vrátí na magisterské studium,“ dodala Fusková.
Do Česka pak podle údajů Domu zahraniční spolupráce (DZS) přijíždí na Erasmus každý rok asi 10 tisíc studentů. Za české hranice jich naopak podle členky komunikačního týmu DZS Radky Vavrouškové míří okolo 8 tisíc. Světová pandemie sice letos zmiňovaná čísla o něco snížila, přesto se studenti na výměnný pobyt vydávají i jí navzdory. „Mohou navíc čerpat poskytnutý grant i v případě, že jejich hostitelská univerzita zavede online výuku,“ vysvětlila Vavroušková, jak se je Evropská unie snaží i nadále podporovat.
Kromě pomoci zahraničním studentům se však ESN věnuje i těm, které podobný výjezd teprve čeká. „Na středních školách prezentujeme náš spolek a možnosti, jaké školáky na univerzitě čekají. Chtěla bych, aby si studenti nemysleli, že Erasmus je něco, co můžou zažít jen s pokročilou angličtinou a lehkým oborem,“ vysvětlila členka organizace Tereza Horčicová s tím, že sama na výměnný pobyt plánuje vyrazit na jaře. „Na vysokou školu jsem šla hlavně kvůli studentskému životu a přesně ten mi ESN dalo,“ dodala studentka.
ESN ale v Česku není výsadou jen Brna nebo Prahy. Spolků u nás můžete dle stránek organizace najít už 19, a to třeba i na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně či na Univerzitě Pardubice.
