Karolína (25)
Mým snem bylo udělat cestu kolem světa. Začala jsem v Kanadě a projela úplně sama celou Střední a Jižní Ameriku. Vím, jaké to je cestovat ve dvojici i ve skupině, přesto preferuji poznávat svět sama. Mám svobodu a možnost se rozhodnout, co chci dělat a co ne. Při sólo cestování se také snáze poznají noví lidé, hostel je na to ideálním místem. Aktuálně jsem v Jižní Africe a tady je to něco trochu jiného, tady se cestuje často ve více lidech. Teď dobrovolničím v jednom hostelu, a mezitím plánuji, co bude dál. Na cestě jsem už více než rok, ještě přesně nevím, kam pojedu příště, ale domů se ještě nechystám. Cestovat jako samotná holka jako slabost neberu, ze začátku jsem měla několik pochybností, ale jakmile daná situace nastane, nějak vždycky všechno vyjde. Nemám strach, není k němu důvod.
Cestovat jako holka beru jako výhodu.
Dominika (26)
Od patnácti jsem sama objevovala země našich sousedů, pokračovala za prací do USA a za občasným vyděláváním jsem vyrazila do Kanady, na Nový Zéland a dokonce i do Singapuru. Nikdy jsem z ničeho neměla žádné velké obavy. Po letech cestování jsem víc obezřetnější a méně naivní. Několikrát jsem byla bohužel přepadená, ale pokud nebudete opakovat moje chyby, procházet se v noci po pochybných čtvrtích a spát samy na opuštěných místech v autě, tak třeba na ty divné lidi ani nenarazíte. To, že jsem holka, beru naopak jako výhodu, vždy mi jako malé ženě s batohem vyšli vstříc, nabídli mi ubytování bez jakékoliv finanční odměny. Když jsem hledala obchod s jídlem, lidé mě zvali na jídlo k sobě. Když jsem hledala nějaké místo, lidé mě tam odvezli. Nečekejte, že všude na vás budou čekat s otevřenou náručí, všechno si musíte vybojovat, ale pak je to super pocit. Teď mám přítele, takže cestujeme spolu a založili jsme si web litamevtom.com, kde mimo jiné píšu i o svých cestách světem sólo.
Alex (27)
Můj poslední výlet byl stop z Turecka, přes Irák až do Gruzie. Odstopováno a odcestováno samotná mám desítky rozdílných zemí a nikdy se mi nic nestalo. Ostatní se o mě často strachují víc, než já sama o sebe. V cestování jako samotná, vidím velkou svobodu. Můžu se v minutě rozhodnout, přeběhnout na druhou stranu dálnice a jet kam se mi zachce. Po mnoha letech putování světem uznávám, že cestování s sebou přináší také různé starosti jako jazykovou bariéru, když lidé neumí ani základy angličtiny. Párkrát se mi stalo, že lidi ode mě něco očekávají, chtějí se se mnou neustále fotit, ptají se mě často na přítele a na Instagram. Taky si často myslí, že jako samotná stopařka jsem bezdomovec.
Holky musí být opatrné, chytré a informované.
Nina (21)
Cestovala jsem sama přes Austrálii, Nový Zéland, Indii, Vietnam, Laos, Kambodžu a Thajsko. Být vystrašená nepomůže nikdy v žádné situaci. Všude je důležité respektovat tamější zvyky a tradice. Například v Indii se ženy oblékají jinak než v západních zemích. Všichni víme, jak se občas k ženám chová a staví společnost, když s něčím nesouhlasí. Snažím se podpořit změnu myšlení ostatních a bojovat za naše ženská práva. My holky musíme být opatrné, chytré, informované před navštívením jakéhokoli místa, aby nám nic nestálo v cestě. Tradičně doporučuji nechodit tmavými uličkami v noci, naučit se trochu místní jazyk a neustále se ptát, například ostatních cestovatelek nebo místních.
Amy (23)
Procestovala jsem úplně sama část Kanady a spoustu zemí Střední Ameriky – Guatemalu, Salvador, Kostariku, Nikaraguu, Austrálii. Vždy jsem se cítila bezpečně, ať jsem dělala cokoliv a jela kamkoliv. Mám pocit, že jsem naplno začala žít v momentě, kdy jsem objevila kouzlo cestování. Je to mojí vášní a jen tak nepřestanu. Zrovna cestuji napříč Novým Zélandem. Moje osobní rada ženám cestovatelkám, které pochybují o tom zda cestovat samy, vzkazuji – Just do it! Při putování se toho o sobě samotné naučíte víc než kdykoli předtím. To nejlepší, co můžete udělat, je vyjít mimo svou komfortní zónu a čelit výzvám. Neuvěřitelně se psychicky i fyzicky rozvinete.
Just do it!
