Jan Vacik- TWO WEEK CHECK

Michaela Siberová    Datum: 21.10.2015

Do Anglie jsem přijel v úterý 6. 10., kvůli zavazadlům jsem volil dopravu autobusem, kterou bych už příště určitě nezvolil, rozhodně stojí za to obětovat pár kilo nákladu a ušetřit cca 15 hodin cesty.

Dojel jsem tedy kolem 11 ráno na Victoria Station v Londýně, s Gábinou jsem se měl potkat na Finchley Road. Cestu mi Michaela popsala už před odjezdem a navíc orientace v Londýnském metru je velice intuitivní a neměl jsem žádný problém se na domluvené místo dostat.

Hned po setkání jsme s Gábinou volali na Jobcentre, aby mi přidělili mé NINo, měl jsem štěstí, někdo tam právě zrušil schůzku a tak jsem dostal pohovor hned na následující den. Poté jsme aktivovali britskou sim kartu a jeli jsme do kanceláře Bohemia Worldu, aby mi přidělili ubytování.

Z ubytování jsem měl trochu strach, ale jak se ukázalo, tak neoprávněně. Dostal jsem se na pěkný a čistý byt ve čtvrti Walthamstow. Bydlí tu většinou lidé, kteří už jsou v Anglii na stálo, takže se o byt starají jako o vlastní. Nejvíc mě zaujala prostorná kuchyně, ze které je výhled do zahrady, prostě něco úžasného.

Waltham Station

Dalším krokem bylo hledání práce. Myslel jsem si, že první týden/dva budu jen chodit na pohovory a ve volném čase cestovat po Londýně, to jsem se ale zmýlil. Už ve středu mě vzali do personální agentury, která zprostředkovává zaměstnání v pohostinství, a tam mi hned na čtvrtek nabídli zkušební směnu v 5 hvězdičkovém hotelu The Dorchester. Ta proběhla v pořádku a na pátek jsem dostal další, tentokrát už placenou směnu. Netrvalo to tedy ani 3 dny a už jsem začal pracovat. Práce v tak luxusním hotelu se zcela liší od všeho, co jsem měl zatím možnost poznat, jejich smysl pro detail je neskutečný. Výhodou určitě je, že při obsluhování potkáte lidi nejrůznějších národností, a to jak z řad hostů (zatím jsem měl možnost obsluhovat např. při večeři, která se konala na podporu britsko-čínských vztahů, nebo na svatební hostině nigerijského páru), tak i mezi zaměstnanci, kdy jediným způsobem domluvy je angličtina, tím pádem vám nezbude než mluvit, mluvit a zase mluvit. Další výhodou je, že záleží čistě na vás, kolik hodin na týden si zvolíte, například tento týden jsem měl možnost odpracovat 50 hodin (ale když si zvolíte pouze třeba 30 hodin, nikomu to vadit nebude). Samozřejmě, bez chyby to také není. Nemáte smlouvu přímo se zaměstnavatelem, tedy nemáte nárok na dovolenou, sick days a příplatky na noční směny a víkendy, což je důvod, proč už jsem se ale s Gábinou domlouval, že mě bude posílat na další pohovory, abych získal v Anglii plnohodnotné zaměstnání.

Vzhledem k tomu, jak brzo jsem začal pracovat, jsem ještě neměl moc času podívat se po Londýně. Prošel jsem si jen obchody na Covent Garden a okolí mého nového bydliště, včetně Walthamstow Market, což je tržiště neuvěřitelné délky, kde se dá sehnat opravdu vše od ovoce a zeleniny, přes oblečení až po vodní dýmky. Nicméně na cestování budu mít určitě dost času v budoucnu, protože Londýn zatím rozhodně nehodlám opouštět.

Zatím si tedy opravdu nemám na co stěžovat a program Práce v UK mohu vřele doporučit. Nejčastějším strašákem bývají náklady na život v Londýně, strach z nich mi ale zatím přijde neopodstatněný, neboť i přes to, že mě hrozně lákají nové věci a každou chvíli narazím v obchodě na něco, co neznám a prostě musím vyzkoušet (v celém obchoďáku Sainsbury´s byla jediná mě známá značka Pilsner Urquell), zatím nemám žádný problém vyjít.

Závěrem bych chtěl poděkovat Michaele, za předodletovou asistenci, díky níž jsem už téměř přesně věděl, do čeho jdu a Gábině, za to, že má trpělivost s mými dotazy a požadavky a vždy mi ochotně poradí.

Chcete s námi do zahraničí? Můžete se nezávazně registrovat do programu

Chcete zasílat články z našeho Blogu?